Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Středeční večer

19. dubna 2017 v 21:24 | Chudobka1970
Ležím v posteli. V televizi dávají cestopis o Buenos Aires. Popíjím stopečku griotky. Hlavou se mi honí neposedné myšlenky. Jsem sama doma, muž šel, jako každou středu, hrát nohejbal. Příští týden mě čeká jedna akce. Musela jsem k ní dozrát. Trvalo mi to docela dost dlouho. Několik let. Minulé dva měsíce byly tak děsivé, že ta pověstná poslední kapka dopadla do poháru mé trpělivosti a on přetekl. Pracovat 4 týdny bez jediného dne volna je hodně přes čáru. Můžete mít svou práci sebevíc rádi, ale únava z přepracování udělá své. A pokud vám vedení dá jasně najevo, že ze zapeklité situace není úniku a že pokud pracujete ve službách, nemáte žádný násrok na osobní život, začnete upadat nejen na duchu, ale postupem času i na "hubu". Nastal čas na změnu. Příští týden jdu na setkání s personalistkou jiného zdravotnického zařízení. Konec nadávávání, jde se jednat. Možná zjistím, že jinde je to ještě horší a pokorně sklopím hlavu. Možná zjistím, že nemusím škemrat a prosit, abych mohla na babský sraz nebo na koncert. Uvidíme...
Tuhle krásnou kytku nám dal spokojený pacient.
 

Veselé Velikonoce

17. dubna 2017 v 5:00 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Přeji všem návštěvníkům
pohodové
veselé Velikonoce




Za toto nádherné přáníčko děkuji Valin.

Otvírání cyklosezóny - Hačky

16. dubna 2017 v 22:10 | Chudobka1970 |  Kaleidoskop dní
V sobotu 8. dubna v našem regionu oficiálně začala cyklistická sezóna. Jely se totiž "Hačky". Pro mě to byla premiéra. Vybojovala jsem si v práci volný den, protože večer byl naplánovaný ještě koncert. Lístky ode mě dostal manžel k narozeninám. Ráno bylo docela zima, teploměr se vyšplhal na pouhých 11 stupňů. Ale já se tolik těšila, že mi to v tu chvíli bylo šuma fuk. Navíc manžel zjistil, že svoje loni nové kolo nemůže dofouknout, jelikož potřebuje na ventilek speciální redukci. Takže jel do obchodu a mě štando péde vyslal za zbytkem naší malé skupinky s tím, že nás v pohodě dojede. Už prvních pár km nebylo zadarmo, protivítr nám dával i po rovince pořádně zabrat. A protože většina trasy do Haček je do kopce, mákli jsme si. Přiznám se bez mučení, že posledních pár kilásků jsem měla krizi. Připomínala jsem úplně vyšťavený citrónek. Dokonce jsem v Bohuslavicích slezla z kola šla pěšky. Tam nás taky dohonil i manžel. Jenže on, narozdíl ode mě, byl úplně v pohodě. Při předjíždění se usmíval jako jojo.

Obloha byla šedivá, ale chvilkama sluníčko zasvítilo a dokonce i hřálo


Po příjezdu jsem se zapsala do knihy jako 46 účastník.
Odjížděli jsme kolem 13. hodiny a to bylo zapsaných přes 200 cyklistů.


Veselá pivní cykloparta


Za zeleným stanem se prodávaly makrely.


Nepřízeň počasí skalní cyklisty neodradila.


Děcka si to užívaly po svém.


Myslím, že mám zadělanou na novou tradici.
Moc se mi tohle zahájení cyklosezóny líbilo.
Pokud tomu nebude nic bránit,
moc ráda si to za rok zopakuju.

 


Přečteno za rok 2017

12. dubna 2017 v 21:02 | Chudobka1970
Inkoustová krev - Cornelia Funke

Očarovaná - Hana Hindráková

Osmé doznání - James Petterson

Quo vadis? - Henryk Sienkiewicz


Tajná historie - Donna Tartt

Vlad, poslední zpověď: Příběh skutečného Drákuly - C. C. Humpreys

Zlatá země - Barbara Woodová


Čtenářská výzva 2017

12. dubna 2017 v 20:57 | Chudobka1970

1. kniha, která je starší než čtenář

Loupežník, R.U.R, Bílá nemoc


Přečteno v roce 2017

12. dubna 2017 v 20:54 | Chudobka1970 |  Četla jsem jedním dechem

V letošním roce jsem zapojená pouze do jediné knižní výzvy. Stejně jako vloni je to výzva z Databáze knih. Líbí se mi zadání, co mám přečíst. Opět je tu 20 témat. Když rozkliknete odkaz, dostanete se do interaktivní stránky Databáze knih. Jsou zde nápovědy ze stran čtenářů, zapojených do výzvy. Pomoc nabízí i samotná Databáze knih, například rozpisem autorů Pulitzerovy ceny. Vloni se mi díky výzvě povedlo přečíst Ameriku od Kafky nebo Hrozny hněvu od Steinbecka. Letos jsem už zvládla Quo vadis od Sienkiewicze. Tak uvidíme, jak mi to půjde dál...


Kliknutím na obrázek
uvidíte,
jak se mi daří plnit výzvu.


Klikem na tuhle ikonku
se dostanete na všechny moje knihy
přečtené za rok 2017

Nejsem žádná knihomolka, za rok dám kolem 30 knih. Málokdy některou vzdám a odložím. Snažím se prokousat nudným začátkem a vydržet až do konce. Čtení mě prostě baví. Když se mi podaří ponořit se do příběhu, jsem totálně ztracená.
Zapomenu na okolní svět, vypnu část mozku řešící nějaký každodenní problém a vyloženě si užívám čtení. Těším se na každou chvilku strávenou s knihou. Klidně si ráno přivstanu, abych mohla ušetřenou čtvrt nebo půlhodinku číst... Jsem děsná? Možná. Ale tohle to jsme prostě já. Vaše Chudobka.


Sedmé nebe

12. dubna 2017 v 19:43 | Chudobka1970 |  Četla jsem jedním dechem
Lindsay vyšetřuje dva velké případy zároveň. Sérii vražedných žhářských útoků na bohaté manželské páry a údajnou smrt zmizeleého syna Michaela bývalého guvernéra. Kdo dělá z movitých lidí oběti ohně? Proč je nechá umírat pomalou a bolestivou smrtí? Co tím vším sleduje? Kromě latinských citátů po sobě pachatel nenechá ani jedinou stopu. Lindsay a Conklin se nemají čeho chytit. Když se v ohni ocitně její byt, dostane strach, jestli to náhodou není výhrůžka. Mohla by ohrozit život svého přítele Joeho? Zároveň řeší Lindsay otázku, jestli je syn guvernéra mrtvý nebo stále jen nezvěstný. Podaří se dokázat právničce Yuki dokázat vinu prostitutce Juni Moonové? Nebo svoji obžalobu prohraje?
Tolik otázek najednou se vynoří při četbě knihy Sedmé nebe od James Pattersson. Mám ráda tyto detektivní příběhy s číslem v názvu. Už jsem jich pár přečetla a moc se mi líbily. Neřeším složitost zápletky, ani členitost kapitol. Prostě se buďto začtu nebo ne. A já se začetla. Už teď se těším na další titul, který objevím v naší knihovně.



Sraz klubu v Kojetíně

9. dubna 2017 v 23:07 | Chudobka1970 |  Kaleidoskop dní
Jsem členka Ženského klubu. Je to spolek šikovných ručiček. Už několikrát jsme se sešly a nebylo tomu jinak i letos. Tentokrát nám jedna z nás, paní Květa, rezervovala malý, útulný salonek v Restauraci Na hrázi v Kojetíně. Moc jsem se těšila. Jednak díky tomuto setkání byla přede mnou po nekonečných 5 týdnech v kuse(!!!) volná sobota a jednak jsem se těšila na na ten náš babinec. Moc jsem toho s sebou neměla. Jednu žabičku, jedno prasátko, jednu 3D origami sovičku. Jako dáreček jsem pro každou z nás vyrobila frivolitkovou záložku do knížky. Na těchto sektání nejde o výdělek, ale spíš právě o to setkání se. Nálada se během chvilky vyšplhala na stupnici od 1 do 10 na číslo 50. Už teď se těším na podzimní setkání. A možná, že bude mezisetkání pro Prostějov a blízké okolí. Snažila jsem se nafotit, co všechno ženské vyrobily. Fotek nakonec bylo tolik, že mě napadlo, opět vytořit video. Opět pro jistotu vkládám i odkaz na níže zveřejněné pohyblivé obrázky.


Nejprve jsem chtěla každou fotku popsat autorkou výrobku.
Nakonec jsem od toho upustila,
protože jsem si nebyla úplně jistá
některými autorkami.
Tady i tady jsou odkazy na další dva blogy s fotkami.
Setkání se vydařilo na jedničku s hvězdičkou a dvakrát podrženou.

Zloděj

6. dubna 2017 v 20:09 | Chudobka1970 |  Kaleidoskop dní
Sedím u počítače, na stole sleničku svatomartinského a v bedýnkách mi hraje Muse . Už jsem to nějak vstřebala, ale pokaždé, když tam jedu, mám obavu, aby se to neopakovalo. Nejprve zkusím, jestli je zamčeno. Teprve potom odemykám vchodové dveře. Klíče od kuchyně už nepotřebuji. Staré, oloupané a poškrábané dveře jsou bez kliky. Stejně potřebovaly vyměnit. Teď je to nutnost. Zatajím dech a vstoupím dovnitř. Naštěstí dnes je všechno tak, jak má být. Tehdy nebylo....
Ten den jsem vešla do kuchyně a vůbec mi nedošlo, že bez odemykání. Nějak se mi nepozdávaly věci na stole. Modrý plastový košík s hodně starými účty obvykle bývá na okně, abych na něj dostala při zapalování na grilu. Proč je tedy na stole? Nahlídla jsem do obýváku. Nevěřícně jsem se dívala na tu spoušť. Automaticky, bez přemýšlení, jsem všechno začala fotit.

Papíry sezhora ležely na zemi


Vytahané šuplíky a skříňka...


Taky jen otevřel zásuvku...



Naráz mi to celé docvaklo. Byl tu zloděj. Ruka sahající na ručník ležící na zemi ucukla. Začala se mě zmocňovala panika. Na telefonu jsem vyhledala přítele a zkoušela se mu dovolat. Marně, stále je mimo repubbliku. Co teď? Pomalu jsem stoupala do pschodech do pokojíku a ložnice. Už nahoře na chodbě byly vidět stopy zloděje, Staré rádio na lampy stálo na nefunkčním mražáku. Otevřné dveře od spíže mi vehnaly stlzy do očí. Stařičký magnetofon Sonet ležel na boku mezi regály a komodou. A co teprve v pokojíku...

Asi šel po penězích..


Moje dopisy ležely rozházené...



Mechanicky jsem sešla se schodů a odemčela dveře na dvorek. Kupodivu sekačky na trávu stály nezamčené v bývalé uhlárně. Nebylo s nima pohnuto ani o píď. Celá roklepaná jsem se vrátila zpět do kuchyně a chtěla zavolat policii. Ale jaké mají číslo? Nahlas jsem se okřikla.: Zklidni se a používej mozek. Jak se to učí malé děti? Hasiči hasí, mají tedy rybníček, policajti nosí pouta. Vytočila jsem tedy 158. Důrazně mě žádali, abych vyšla před dům. Tím přiožili mé panice pod kotel. Neprošla jsem celý dům a uvnitř opravdu ještě někdo mohl být. Než přijeli, stihla jsem zavolat manželovi do práce. Vím, že nemám volat, ale potřebovala jsem pomoc. Někoho, kdo mě v tom nenechá samu. Policie, když zjistila, že barák není pojištěný, udělala jen to co musela. Vyfotila si to a zapsala si moje nacionále....
Jak jsem řekla, už se na to dokážu podívat i s úsměvem. Sice ještě trochu ztuhlým, ale s úsměvem. Zloděj asi hledal peníze. Ty tam samozřejmě nejsou. Je zvláštní, že vlastně skoro nic nepoškodil, až na ty kuchyňské dveře. Dovnitř se dostal přes mališčké okýnko na starém, už nepoužívaném záchodě. I to mistrně vysadil. Rám poškodil minimálně. Uvnitř domu je spousta starožitností, těch se však ani netkli. No a vlastně je to celé moje vina. Kdybych neměla volný přístup přes zahradu, tak se to nestalo. Už volný není. Bránu i branku mám pod zámkem.
Aby toho nebylo málo, tak mi přišla faktura za plyn za uplynulý rok s doplatkem 15000 korun. Normálně mi už dvakrát vraceli kolem 600 kč. Zkontrolovala jsem plynoměr a nic. Všechno v pořádku. Při kontrole plynového kotle jsem ukázala servisákovi fakturu a on na to přišel. Chyba je v termostatu. Můj stařičký analogový už přesluhoval. Při přeměření se ukázalo, že místo mých nastavených 10-15 stupňů měřil 20-21 stupňů. Takže jsem zcela zbytečně vyhřívala všechny čtyři místnosti celou zimu. To nas... Už mám nový termostat. Je nastavený na 5 stupňů. A podle plynoměru, zatím ještě nesepl.
A pak si jednu nedej!
Na zdraví!

3D origami rybka na magnetku

4. dubna 2017 v 20:45 | Chudobka1970 |  Z mých rukou
Trochu se toho na mě navalilo. V práci, na domečku a tak. Takže jsem se musela nějak odreagovat. Přepnout. Na velice pozitivně naladěném setkání ženského klubu mě jedna z nás poprosila o návod, jak na papíroou magetickou rybičku. Byla to výzva. Už jednou jsem se pokoušela ji zdolat a neuspěla jsem. Tentokrát jsem se rozhodla nevzdat to. Natočit jak se dnes říká vlog s postupem výroby mi nejde. Ale udělat názorné video z fotek, to dávám.
Nejprve musíme do papírnictví nakoupit si barevné papíry, magnetky a lepidlo na papír a kov. Máte? Takže s chutí do toho. Nejprve video s návodem, jak složit jeden dílek.

Hezky pomalu a krok za krokem.
Kdyby nešlo video, zde je odkaz

Nejprve hezky barevné papíry nařežeme (nastříháme) je na malé kousky a ty pak třeba u telky skládáme. Není to nic složitého. Já se to učila od tohoto angličana. Vlastně je to můj oblíbený 3D man. Skládat začíná na 3. minutě. Do té doby vás bude lákat svými parádními výrobky.
No a jakmile máme naskládáno, můžeme se pustit do vlastního skládání. Upozorňuju předem, že tak lehce, jako na tomhle videu to skoro nikdy napoprve nejde. Dílky mají tendenci vyskakovat a nedržet. Ale chce to tréning a ono se to poddá. Video jsem měla jako mustr. Jde podle něj vytvořit spoustu variant rybiček. Tady je ta moje:

A opět odkaz pro jistotu

Pokud některé dílky řádí jako zběsilé, klidně je přilepte. Nakonec nezapomeňte na zadní díl přilepit magnetku. Teprve pak rybičku natřete nebo nastříkejte bezbarvým lakem. Neposlušné dílky ještě víc usměrníte a celou rybku zpevníte.
Tak hodně štěstí a ještě víc barevných rybiček.


Kam dál

Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.