Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Duben 2013

16. den - tvůj názor na mainstreamovou muziku

30. dubna 2013 v 22:45 | Renáta |  30. denní dotazník
Ještě že vymysleli google. Ale stejně si vůbec nejsem jistá, jestli opravdu vím, co do mainstreamové hudby patří.
Tak zkusím tuhletu Carly Rae Jepsen a Call me maby. Je melodická, líbí se mi. Lady Gaga a Bad Romance, mám na přehrávači a jezdí se mnou na bruslích a na kole. Stejně jako Katy Perry a její Hot n Cold mám ráda. Chytlavá melodie mě nutí do rytmického pohybu a to mi při sportu vyhovuje. One Direction mi taky sedí, jejich What Makes You Beautiful mi samo roztančí nohy:-) Přitom mám nejvíc ráda rock a klidně i metal :-)
Zato Justin Bieber ani Miley Cyrus mi tedy k srdci opravdu nepřirostl, jejich písničky nejsou můj šálek kávy.
Popravdě moc tomu co je či není mainsteam nerozumím. Některé písničky "odrhovačky" se mi docela líbí, jiné nemám ráda.


Hobit aneb Cesta tam a zese zpátky

29. dubna 2013 v 18:59 | Renáta |  Četla jsem jedním dechem
Tak jsem se konečně odhodlala přečíst Hobita. Syn o filmu mluvil v superlativech, ale doporučil mi "ho nejdřív přečíst". Jsem spokojená. Připadala jsem si jako v pohádce. Maličký hobit Bilbo putuje s ještě menšíma trpaslíčkama zvláštním světem za dobrodružstvím. Jak už víte, nechci tu popisovat děj. Recenzí je na internetu více než dost. Protože jsem viděla Pána prstenu, moje fantazie pracovala na plné pecky. Ve chvíli, kdy Bilbo soutěžil v hádankách o prsten, jsem skřeta Gluma viděla úplně v jeho šedivých a slizkých
barvách. A jeho "milášku" mě doslova rozesmálo. Při boji s pavouky jsem málem ani nedýchala. Když našel ukrytý poklad, přistihla jsem se při úsměvu. Tolkienovo pojmenování postav se mi moc líbilo. Takoví divocí vrrrci anebo Medděd, hobiti žijící v Hobitíně... Prostě jsem celý příběh prožívala s postavami a to se pak čte jedním dechem. Po přečtení jsem zašla do knihovny a mám nachystanou další knížku - Pán prstenů společenstvo prstenu.

Proč ....?

29. dubna 2013 v 18:24 | Renáta |  Téma týdne
Tři tečky a otazník?
Proč? Český film o tom jak partička mladých lidí zdemolovala vlak. Viděla jsem ho povinně na střední škole. Řádění chulígánů cestou na zápas mě tenkrát dostalo. Nemohla jsem uvěřit, mladičká a najivní, že je to natočeno podle skutečné události. Na tenhleten film jsem si vzpomněla při sledování televizních novin, při reportáži o organizované bitce huligans. Takhle si fandění fotbalu tedy vůbec nepředstavuji. Budu se vám asi zdát staromódní, ale bitky žadonící se hošíky bych přehnula přes koleno, sundala kalhoty a naplácala jim na holou. Potom bych je nechala makat, až by se z nich kouřilo...
Písnička skupiny Olympic Podivín, ve mě evokuje další proč. Je přímo v textu....jde to se mnou jako stín, říkají mi podivín, proč?...

15. den - tví oblíbení blogeři

29. dubna 2013 v 17:46 | Renáta
S blogováním jsem začala před pár týdny. Pokouším se psát o věcech, které mě zajímají a které by mohly zajímat druhé lidičky. Inspiraci nasávám tady:
http://jezura.blog.cz/ Sem chodím moc ráda. Je to bábinčino povídání, anebo spíš pohlazení po duši. Moudré a strašně milé útžky ze života:-)
http://povidky-inc.blog.cz/profil Tenhle blog Sasanky mě zaujal svým vzhledem. Psací stroj, svíčka, kniha a svíčka vsazené do červeného tónu...balada pro oči. Pak už jen stačilo začíst se do jednotlivých rubrik a už jsem se chytila do jejích sítí.
http://kreperat.blog.cz/ Tady jsou moc hezké fotky. Chodím se sem nabít pozitivní energií a to je moc fajn:-))
http://ctenari.blog.cz/ Zaujal mě pomačkaný papír, na která se tu píše:-)) A píše se tu moc čtivě. A čte se tu mooc dobře:-))
http://moje-mozkovna.blog.cz/ Na konec blog, který mě zaujal svým vzhledem. Jsem zdravotní sestra a tak mám k neuronům blízko, stejně jako k mozkovně:-))

14. den - tvá nejranější vzpomínka

27. dubna 2013 v 11:17 | Renáta |  30. denní dotazník
Moje nejranější vzpomínka jetrochu zvláštní.
Jsem mimino. Mám oblečené dupačky. V puse místo dudlíku cucám palec. Jsem v postýlce, klečím na všech čtyřech a pohupuju se dopředu a dozadu. Potom se chytmu kovových tyčí postýlky a zkouším se postavit.
Je to zvláštní, že?
Ještě mám jeden zážitek, ale to už jsem byla starší. Znovu jsem v dupačkách v postýlce. Tahleta je po bocích vybavená sítěmi. Kovové "šprušle " jsou jen v čele a nohách postýlky. Ručkuju prstíkama po ocích sítě a chodím dokola postýlky. Jsem doma v ložnici rodičů. Snažím se obejít postýlku tak, abych viděla na obrázky v bedničce co mluví...
V obou případech nejspíš nejsem starší tří let. Jak je možné, že si tohleto pamatuju?

13. den - kam by ses rád/a podíval/a nebo přestěhoval/a

26. dubna 2013 v 18:18 | Renáta |  30. denní dotazník
Ráda bych se podívala do Afriky. Fascinují mě sloni. Jsou obrovští a majestátní. Jejich chování ve stádě je velmi zajímavé. Malá slůňata jsou i ve své nemotornosti prostě úžasná. Takže pokud bych měla možnost, zbytečné finance a někoho, kdo by jel se mnou, ráda bych viděla slony v jejich přirozeném prostředí a já si vybrala Afriku.

12. den - popiš celý svůj den v heslech

25. dubna 2013 v 15:18 | Renáta |  30. denní dotazník
No jo, co je to heslo? Určitě není myšleno to přihlašovací nebo jako kód. Zkusím to takhle:
Ranní ptáče, dál doskáče - na to že mám dovolenou, jsem vstala už v 7:30
Práce je mým koníčkem - musela jsem do práce, příští týden si budu hrát na vedoucí zájezdu...
S chutí do toho, půl je hotovo - před obědem jsem stihla umýt jedno ze dvou oken
Ani zrno nazmar! - na oběd jsme dnes měli zbytky ze včerejška:-)
Práce šlechtí - po umytí i druhého okna jsem zvládla i podlahy a ještě mě večer čeká žehlení
Učení , mučení - dnes musím zvládnout hezkých pár otázek do pediatrie...
Nadměrné jídlo překáží bystrosti ducha - k večeři bude krupice, po ní další dávka pediatrie...
Nejdřív studování, potom milování...

Proč zrovna já?

24. dubna 2013 v 16:03 | Renáta |  Téma týdne
Proč zrovna já? Tuhletu otázku jsem si položila po přečtení zprávy ve své zdravotní dokumentaci. Seděla jsem na posteli a po tváři mi tekla jedna slza za druhou. Právě jsem se dověděla o své adopci. Možná by to nebylo až tak hrozné, kdybych neseděla na internátě, ale se svými rodiči (adoptivními) doma. Holky kolem mě se rozdělily na dva tábory. Jedny mě litovali, druhé nade mnou ohrnuly nos. Nevím co bylo horší. Stalo se to v mých 18 letech, je to dávno za mnou. Ale ten poraženecký pocit, že mě ani jako miminko moje máma nechtěla, je ve mě pořád, zastrčený v koutku, ale je a nejspíš už zůstane...

11. den - nastav svůj přehrávač na náhodný výběr a napiš prvních 10 písniček, které přehraje

24. dubna 2013 v 15:44 | Renáta |  30. denní dotazník
Po několika dnech pocení a kulírování jsem jakž takž OK. Takže pokračuju v 30. denním dotazníku.
Spustila jsem náhodný výběr:
1. Deat of a Clown - Dave Davies
2. Po schodoch - Richarde Muller
3. Chtěl bych mít - Michal David
4. Invicible - Muse
5. Unintended - Muse
6. Piste1 - Muse
7. Čmelák - Divokej Bill
8. Valčík - Daniel Landa
9. Caba neblázni - Elán
10. Čo s tým - Team
Tak tohle mě dost překvapilo. Třikrát Muse a ještě za sebou??? Zvláštní. Mám tam spoustu písniček, od 60. let do současnosti, včetně dechovky. Náhodný výběr si udělal výcuc trošku na jedno brďo:-))

Květ

20. dubna 2013 v 17:43 | Renáta |  Téma týdne
Mám ráda květiny, asi jako každá žena.
Před svatbou, když se plánovalo co a jak, mluvilo se taky o kytkách. Jakou budu mít coby nevěsta kytku a jakou budou mít máma s tchýňkou. Chtěla jsem velkou převiskou kytici z karafiátů. Dopadlo to tak, že jsem měla vazbu z barevných gerber. Byla moc hezká.
Jako malá holka jsem často chodila k tetině, která pěstovala v zahrádce narcisky. Byly určené na hřbitov. Občas mi ustřihla pár mých oblíbených žlutých s plným středem. Dala jsem si je do pokojíčku a večer
Zamilovala jsem si frézie. Moc hezky mi voní. Jsou takové jemné.
Od manžela jsem zatím dostala růži a karafiát.
Ví on vůbec o mé zálibě ve fréziiích? Ptal se mě někdy, jakou květinku mám ráda? On asi ne...
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.