close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nově na: Chudobka.blogspot.com

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

14. den - tvá nejranější vzpomínka

27. dubna 2013 v 11:17 | Renáta |  30. denní dotazník
Moje nejranější vzpomínka jetrochu zvláštní.
Jsem mimino. Mám oblečené dupačky. V puse místo dudlíku cucám palec. Jsem v postýlce, klečím na všech čtyřech a pohupuju se dopředu a dozadu. Potom se chytmu kovových tyčí postýlky a zkouším se postavit.
Je to zvláštní, že?
Ještě mám jeden zážitek, ale to už jsem byla starší. Znovu jsem v dupačkách v postýlce. Tahleta je po bocích vybavená sítěmi. Kovové "šprušle " jsou jen v čele a nohách postýlky. Ručkuju prstíkama po ocích sítě a chodím dokola postýlky. Jsem doma v ložnici rodičů. Snažím se obejít postýlku tak, abych viděla na obrázky v bedničce co mluví...
V obou případech nejspíš nejsem starší tří let. Jak je možné, že si tohleto pamatuju?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ajka ajka | Web | 27. dubna 2013 v 18:30 | Reagovat

Možné to je, taky si něco takhle malá vybavuju :-D
Ajka

2 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. dubna 2013 v 18:01 | Reagovat

[1]: Je to zvláštní,nebo ne? :-D

3 Babeta Babeta | E-mail | Web | 30. května 2013 v 17:25 | Reagovat

Taky mám několik raných vzpomínek, spojených s touto postýlkou. Já měla tu se sítí. Budou to taky vzpomínky tak kolem tří let, protože od čtyřech už jsem spala ve "velké posteli", protože tu mou obsadilo nové miminko - narozený bratr. Tak bylo to o Vánocích 1969 - nejspíš, v té postýlce sedím a máma mi tam večer dává dárek, který jsem dostala - krásnou VEEELIKOU - v mých očích tehdy... dřevěnou zelenou kuchyňskou skříň - takovou tu ve stylu 60.let pro panenky. Byl k tomu ještě stůl a 4. stoličky. Byla jsem z ní jak u vytržení. Když mi ji pak chtěla vzít, že mě dá spát, tak jsem samozřejmě brečela. Vzpomínám si, jak mi vysvětlovala, že teď už musím spinkat, že mi ji dá zase ráno.

4 Babeta Babeta | E-mail | Web | 30. května 2013 v 17:32 | Reagovat

Další moje vzpomínky spojené se životem v téhle postýlce: ty samé Vánoce, já se ráno budím, a vidím, že z postýlky asi dosáhnu na vánoční stromeček. Můžu si utrhnout bonbón. :-) Jsem výsostně spokojená. :-)
V rohu pokoje stála kamna na tuhá paliva a pamatuju si, jak večer do tmy oheň probleskoval dvířky. A jak v kamnech hučelo a jak byla rozpálená roura, vedoucí do komína. Někdy v rouře kvílela meluzína, to když venku foukal silný vítr.
Další vzpomínky se vážou k televizi. Moji rodiče měli celkem brzy televizi, a večer se na ni někdy dívali vedle v kuchyni. Já byla taky moc zvědavá na film "pro dospělé", jak máma říkala, a že to pro dětičky večer už není. Na prosklené dveře do pokoje mi věšeli ručník, abych tam měla tmu a taky abych neviděla nic, co s e v kuchyni děje...Jenže já přišla na to, že se cíp ručníku dá odhrnout, z postýlky jsem na dveře dosáhla, protože stála hned vedle dveří, a zkoumala jsem, co dávají v televizi. Jakmile na to máma přišla a zmerčila mne, následovalo vyhubování a výprask. Ručník pověsila z druhé strany a já usínala s brekem a plná křivdy. Takhle ve mně začínal růst strach.

5 Babeta Babeta | E-mail | Web | 30. května 2013 v 17:41 | Reagovat

A další moje vzpomínky jsou poněkud pikantnější... :-) Protože jsme tehdy měli baráček jen 1+1, kuchyň a jeden pokoj, spala jsem s našima v jedné místnosti. Rodiče měli postel za skříní, která rozdělovala pokoj, tam jsem už neviděla. Pamatuju si, jak máma večer běžela z kuchyně umytá do postele v kalhotkách a prsa si držela v hrsti... :D
A taky jak jednou ráno mne k sobě rodiče vzali do postele, tatínkovi se trochu odkryla peřina, a já najednou uviděla dlouhý salám... 8-) Máma hned hubovala, aby se zakryl, když už nemá pyžamo... :-D Je zajímavé, jak tato raná vzpomínka ve mně zůstala... Časem jsem samozřejmě dospěla k poznání, co to bylo, to, co mi připomínalo salám... :-P
No a pak mám ještě jednu ranou vzpomínku, máma mi dala umýt brambory, a já na stoličce u umyvadla, ve snaze se jí co nejvíce zavděčit, abych byla pochválená, jsem je poctivě drbala kartáčkem na ruce a mýdlem... Jakmile to uviděla, rozkřičela se na mne, a dostala jsem strašlivý výprask...Tahle křivda se ve mně taky už navždy uložila...
Protože dnes už vím, že její přístup by mohl být úplně jinačí a já bych tohle svému dítěti nikdy neudělala. :-| Vždyť je ještě hloupé, a neví. A zas tak moc se podle mne nestalo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.