Mám ráda veselé, usměvavé a přitom upřímné lidi. Jsem člověk, který se rád směje, baví a tančí. Moji přátelé jsou stejného ražení jako já. Každý je občas trochu smutný nebo špatně naladěný. Ale proč se v tom utápět? Není lepší dívat se na svět s nadhledem a myslet přitom pozitivně? Nedávno syn na FB sdílel video, kde se laskavost a pomoc druhému stala řetězovou reakcí. Připsal k tomu, proč to tak není v běžném životě? Z vlastní zkušenosti vím, že to opravdu funguje. Video přikládám a udělejte si o tom svůj úsudek každý sám.




