Chybí mi víc odpočinku, ale to asi všem. Mám pocit že ten kolotoč, ve kterém jsem zapřažená, se točí nejen nepřetržitě, ale chvílemi i rychleji.
Chybí mi pevná vůle. Strašně bych chtěla mít postavičku jako lusk, ale "nějak" mi to nejde. Dnes odpoledne si půjdu zaběhat. Zkusím to vydržet 20 minut.
Chybí mi sourozenec. Ale s tím já nic nenadělám. Možná že nějakého mám, zjišťovat to ale nehodlám. Mám spřízněmou duši která mi ho tak trochu nahrazuje.
Chybí mi máma. Strašně moc a skoro každý den. Neměly jsme spolu ten báječný vztah matka-dcera. O to víc mi schází. Měla jsem ji moc ráda, ale nikdy jsem jí to neřekla. Nikdy si právě tohleto neodpustím.
A to je všechno. Mám svou rodinu. Zdravé děti, manžela v remisi, tátu s cukrovkou a vysokým tlakem který mě dokáže postavit do latě coby dup. Sama jsem relativně taky zdravá, už víc než rok jsem nebyla v bezvědomí. Takže co mi chybí? Nic!
Nebo vlastně něco mi trochu chybí - peníze, ale komu dnes nechybí....










Hezké! Ale počkej, až budeš ta starší seniorka, tak Ti ty peníze už ani chybět nebudou! Nebudeš jich pak moc potřebovat