Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Romové

11. června 2013 v 17:26 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Bylo nebylo. Jedněm starším cikánským manželům se narodilo děvčátko. Měli už dospělé děti a necítili se na to, vychovávat malé dítě. Dohodli se dát ji do dětského domova. Přáli se jen, aby dítě dostala hodná rodina, která ho bude mít moc ráda. Při předání hned podepsali adopci.
V sousedním městě žili bílí manželé, kteří se léta nsažíli mít vlastní dítě. Když paní řekl lékař, že nikdy nebude moci mít vlastní děti, byla moc smutná. Po nějaké době se oba manželé rozhodli pro adopci. Jeli spolu do sousedního okresu a hledali v dětských domovech dítě bez rodičů. Zalíbila se jim malinká holčička. Z čepičky jí vyčuhovaly tmavé vlásky. Velké hnědé oči se na ně dívaly, jako by jim chtěly říct:"Vemte si mě, budu vám dělat radost."
A tak si bílí manželé adoptovali snědou holčičku. Věřte, nevěřte, dělala jim samou radost. Rostla jako z vody. Ve škole se jí dařilo. Dostávala jen jedničky a dvojky. Přihlásila se na střední školu a přijali ji. Její maminka z toho byla smutná. Škola byla daleko a holčička, teď už slečna, musela bydlet na internátě. Mladé středoškolačce se to ale líbilo. Těšila se, že bude samostatná. Byla zvědavá sama na sebe, jak všechno zvládne. Ale ouha. Na internátě ji nikdo neznal a tak jí spolubydlící dávali pořádně pocítit, že mezi ostatní bělochy nezapadá. Než spolužačky poznaly její milou povahu, proplakala spoustu nekonečných nocí. Ona totiž narozdíl od nich vůbec netušila že je adoptovaná. Zjistila to až na konci studia. Zeptala se rodičů, ale ti jí nechtěli nic říct. Tenkrát se zrodilo mezi ní a pár kamarádkami pravé přátelství, kterétrvá dodnes. Dali jí podporu a útěchu, které se nedočkala od milujících, ale strachem ochromených rodičů.
Při nástupu do zaměstnání zažívala od některých spolupracovnic peklo. Znovu si kladla otázku, proč je tolik lidí slepých a vidí jen to chtějí vidět.
Teď je ze slečny dospělá paní a má dospělé děti s bílým mužem. Jedno dítě je bílé a druhé snědé pleti.
Ta paní, cikánka, nebo chcete-li romka, žije vcelku spokojený život.
Svým dospělým dětem dává lásku, jako každá máma. Její manžel kroutí nechápavě hlavou, když někdo bezdůvodně osočí jiné cikány.
Její maminka, dokud žila, nikdy nepřiznala, že svou holčičku adoptovala.
Jen tatínek jí jednou řekl:"Kdybysme tě tam nechali (dětský domov), byla by z tebe prachobyčejná sprostá (vulgární slovo vynechám) cigánka...."
Byla to pohádka, nebo nebyla? To nechám na vás...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 11. června 2013 v 18:06 | Reagovat

Pěkný příběh a věřím,že by to mohlo být skutečností.

2 Kurokumo-chan Kurokumo-chan | Web | 11. června 2013 v 18:47 | Reagovat

krásný příběh, rozhodně věřím tomu, že to byla skutečnost

3 LukasLongr LukasLongr | E-mail | Web | 11. června 2013 v 19:07 | Reagovat

Konečně nějaký krásný příběh. A jsem si docela jistý, že to bylo napsáno podle skutečné události.

4 Karin-photo Karin-photo | E-mail | Web | 11. června 2013 v 19:14 | Reagovat

Přikláním se ke skutečnosti,protože dnešní svět je jenom o tomhle... Perfektní nápad napsat nějaký příběh na toto TT :-)

5 Babeta Babeta | E-mail | Web | 11. června 2013 v 21:55 | Reagovat

Vím, že je to příběh tvého života.
Jaký ty sama máš vztah k ostatním Romům? Stýkáš se s nimi? Vím, že jsou mezi Romy i velmi slušní, inteligentní a vzdělaní lidé. Škoda jen, že jich je tak málo. Tady v Ostravě žel potkávám jen ty, kteří se chovají jako verbež. Je to otřesné je jen pozorovat.

6 pavel pavel | Web | 11. června 2013 v 22:31 | Reagovat

S jednou adoptovanou cikánkou jsme si jeden čas taky psal. Má dítě a taky bílého manžela.

7 Otavínka Otavínka | Web | 12. června 2013 v 17:30 | Reagovat

Krásný příběh a určitě se zakládá na pravdě. Dobrá výchova a milé prostředí dělá mnoho pozitivního. Přeji hezké červnové dny a do zítřejšího dne vykročení pravou nohou. Vítej v klubu třináctek ! :-)

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. června 2013 v 19:39 | Reagovat

[1]:Bylo, nebylo...:-))

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. června 2013 v 19:42 | Reagovat

[2]: Věřte, nevěřte...:-))

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. června 2013 v 19:49 | Reagovat

[3]: Děkuji:-))

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. června 2013 v 19:54 | Reagovat

[4]: Opravdu, dnešní svět je složený z příběhů.Všedních i nevšedních...:-))

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. června 2013 v 20:00 | Reagovat

[5]: Vztah k nim mám veskrze kladný.Jsou dobří i špatní.Jako lidé všech barev pleti.Nemám mezi nimi žádné kamarády, protože nikoho z nich blíž neznám.Já sama s nimi mám ošklivou zkušenost,ze které jsem se vzpamatovávala celý rok.Ani přesto je neodsuzuju.

13 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. června 2013 v 20:05 | Reagovat

[6]::-)) :-)) :-))

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. června 2013 v 20:06 | Reagovat

[7]: Děkuji.Já třináctky ráda:-))

15 Ježurka Ježurka | Web | 13. června 2013 v 14:18 | Reagovat

Krásný příběh a já myslím, že se klidně mohl stát. Proč ne? Holčička měla štěstí. ;-)

16 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. června 2013 v 19:19 | Reagovat

[15]: Ona asi ano,ale spousta dalších ne...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.