Je to měsíc, co jem opět začala hubnout. A hádejte, kolik kil už mám dole? To byste neuhodli, ani deko. Opravdu, vůbec nic. Jím podle doporučení, jen na aktivní sportování nezbývá čas. Možná by se dalo říct: kdybys ses místo blogování zvedla a šla něco dělat, nemusela by sis tu stěžovat, že nemáč čas na sport. Ono je tu ještě další ale - po 12 hodinové šichtě není ani nálada ani energie ke sportu. Jít před noční, to by byla v mém věku sebevražda, už tak noční zvládám stále hůř. A když byl čas a chuť poškádlit tělo sportem po noční, nebylo počasí, nebo jsem umírala na rýmečku. Přes tohle všechno hubnutí podle výše uvedeného blogu mohu jen doporučit. Cítím se totiž mnohem líp. Mám v sobě víc energie. Nemám takové chutě na sladké jako dřív. A to jsem na sladkém vyrostla. Ještě v únoru jsem si nedokázala představi, že bych denně nesnědla nějakou tu sladkost. Že bych na noční nespořádala třeba balíček oblíbených arašídových křupek. Jídlo po 3 hodinách denně opravdu tělo zásobí živinami, takže mu nic nechybí a chutě na cukrovinky téměř zmizí.
Včera mi po dvou měsících opravili myčku. Byla jsem po noční, opravář to věděl, ale přesto se potřeboval v 10 hodin ujistit, že může po 11 přijít. Takže jsem vstala a bylo po spánku. Odpoledne bylo moc hezky, tak jsem to na manžela skusila a ono to vyšlo. Sedli jsme na kola a vyjeli. Nevzala jsem si fo´ták, tak aspoň pár fotek z mobilu.
První zastávka byla na opravené hrázi Plumlovské přehrady. Po letech ji konečně aspoň trochu naplnili.
Tohle je pohled přímo z hráze.
Tady někdy je podle manžela původní stará hráz přehrady. Na jejím konci je jedna ze dvou pláží.
A na tohle jsem se tolik těšila. Mám ráda pohled na Plumlovský zámek od Pohdradského rybníka. Jenže on je už poněkolikáté opět vypuštěný. Smutný pohled.
Málem jsem to přejela bez povšimnutí. Ale manžel se začal smát. Já pak taky. Ta výstražná cedule opravdu stála za fotku. Muž mi ještě nezapomněl poradit, abych to vzala i s tou lodí...
Na úplný závěr mám pro vás pohled na přehradu z druhé strany.
Bylo to po delší době moc příjemné odpoledne na kole s manželem. Najeli jsme 19 km, podle jeho cyklometru prý 20km, ale to je fuk. Zjistila jsem, že chci dodržovat pravidla pro hudbnutí do plavek. Ne pro to hudbnutí, ale pro dobrý pocit ze sebe samé. Je sice zvláštní, že i když jsem skoro úplně vypustila cukrovinky, nezhubla jsem ani gram. Možná kdybych víc jezdila na kole, na bruslích, víc cvičila, šlo by to lépe. Stejně se budu snažit dál. Uvidíme, jestli váha povolí...
