Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Dopis do nebe

12. června 2014 v 9:21 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Ahoj tati!
Tak už mám tu školu hotovou. Státnice jsem zvládla v termínu. Promoce bude začátkem července. Je mi moc líto, že Ty na ní nebudeš. Vím jak moc jsem tě zklamala, když jsem po zdravce nechtěla jít na medinu. Moc sis přál, abych byla doktorka. Jenže já na to tenkrát neměla. Když jsem si před pár lety podala přihlášku na vysokou, ani jsem Ti to neřekla. Až když mě přijali. Mrzí mě, že jsi nebyl na imatrikulaci. Měla jsem si dupnout, dnes už to vím. Musím se Ti tati přiznat, že škola byla občas výmluva, proč nemůžu přijet častěj a proč občas za mě jezdili kluci. Ale uznej, že toho bylo na mě trochu moc. Směnný provoz, škola a ještě jednou, dvakrát týdně půlden s tebou. Nelituju těch půldnů, ale té školy. Kdyby jí nebylo, mohli jsme být víc spolu.
Ája je snad v dobrých rukách. Jezdila jsem za ní denně dva měsíce, ale ona pořád utíkala. Ještě víc než tobě. Pořád tě hledala. Musela do útulku. Nechala jsem ji naočkovat. Je mi po ní smutno, ale nezasloužila si být tolik sama.
Učím se starat o zahradu. Je hezky posekaná i kolem garáže. Zase rozkvetly voňavé fialové pivoňky. Nejdřív jsem myslela, že víno odešlo s tebou, ale ono se chytlo. Je ho zase plno. Snad letos stihne dozrát. Obě kadlátky jsou obsypané. Už jsem se domluvila s Lubošem, že mi stromky na podzim prostříhá a ošetří. Před barákem asi ten úzký proužek u chodníku vysypu kamínkama nebo kůrou. Říkala jsem si, že bych mohla zkusit pořádně ostříhat ten starý klematis. Buď to přežije a obrazí, nebo místo něj koupím nový. Taky vyměním dveře na dvůr. Tak jak jsi to plánoval.
Na hřbitově to máte s mámou hezký. Chodím za váma často, to vlastně víš. Pokaždý, když jedu na barák se tam stavím. O vánocích jsme se tam potkali s Mirkem CH. Pamatuješ, jak jsem po něm bláznila? Když rozžínám svíčku, svítím i Tetině. Tohle Ti musím říct. Na hostině po Tvém pohřbu jsme s tetou Blažou a Hankou plkaly a přišla k nám paní V. Vzpomínala, jak chodila kočárkem na nedělní procházkou do domečku u potoka v K. Pokaždé dostali strašně dobré velikánské buchty. Jasně že chodili na Čtvrť k Tetině.
Je mi po tobě strašně smutno tati. Mrzí mě, že jsem s Tebou v tu středu nezůstala dýl. Cestou domů jsem byla strašně nervózní. Ráno jsem volala, kdyby se jim při předávání obědů něco nezdálo, aby zavolali. Když jsem tě našla, bylo mi jasné, žes odešl za mámou chvíli potom, co jsem večer odjela. Doktor mi řekl, že kdyby sis to srdíčko nechal odoperovat, mohl jsi tu ještě být. Proč jsi mi nikdy nic neřekl? Vzdálená rodina to vělěla a Tvoje dcera ne! Zlobila jsem se na Tebe.
Už musím končit tati. Snad se v nebi máš dobře. Nic Tě nebolí a jsi tam se svojí Milu.
Mám Tě moc ráda. Tebe i mámu.
Reni
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 karlaprazakova karlaprazakova | Web | 12. června 2014 v 10:43 | Reagovat

Moc krásný dopis. Nádherný :-)

2 Bells Bells | Web | 12. června 2014 v 11:32 | Reagovat

Wow :O, moc krásný :'), moc mě to mrzí s tvým tátou i mamkou :/, jinak přeju hodně štěstí :)

3 Beautiful sick mind Beautiful sick mind | Web | 12. června 2014 v 12:44 | Reagovat

Tohle je vždycky hrozně smutná věc.. děti by neměli přicházet o rodiče tak brzy =( Měli by rozmazlovat vnoučata a pak v klidu odejít s vědomím, že stihli všechno, co v životě stihnou chtěli. Jsi moc statečná, že to takhle úžasně zvládáš. Držím palce, ať už je to jenom lepší.

4 Ježurka Ježurka | Web | 12. června 2014 v 14:03 | Reagovat

Renátko, husí kůži mám po celém těle a chci věřit, že to tvůj tatínek cítí a ví jak ho máš ráda a jak jsi úspěšně dokončila studia. I ode mne velká gratulace. Krásný, procítěný dopis!

5 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. června 2014 v 16:20 | Reagovat

[1]:Děkuji, napsala jsem to co cítím.

6 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. června 2014 v 16:22 | Reagovat

[2]:Děkuji, trochu štěstí občas neuškodí:-)

7 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. června 2014 v 16:26 | Reagovat

[3]:Právě že si nemyslím, že to zvládám. Pokouším se o smutku v duši psát, ale stejně občas o samotě brečím do polštáře...

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. června 2014 v 16:37 | Reagovat

[4]:Moc chci věřit tvým uklidňujícím slovům. Proč člověk nemá v sobě moudrost už od mládí a sbírá ji s věkem a zkušenostmi? Proč nedokážu brát věci tak jak jdou a pořád se vracím do minulosti?

9 stuprum stuprum | Web | 16. června 2014 v 13:53 | Reagovat

Víno nikdy neodchází s lidmi, vždy zůstane sprízněno se zemí. :)

10 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 16. června 2014 v 21:45 | Reagovat

Až som si poplakala... nebývam taká citlivá, ale tvoj dopis bol napísaný tak inak. Snažila si sa o veselosť, no na pozadí som cítila veľký smútok a žiaľ. A tak teraz mi schádza slza z oka, lebo ja sama si neviem predstaviť, že raz svojich rodičov mať nebudem.....
Krásny článok, krásny list ♥

11 Intuice Intuice | E-mail | Web | 16. června 2014 v 22:53 | Reagovat

Moc hezky napsáno. :-)

12 Anidea Anidea | E-mail | Web | 16. června 2014 v 22:58 | Reagovat

To je tak smutné. Když mám někdy cukání odkládát návštěvu rodičů, tak si pak řeknu - jednou budeš litovat - a neodložím...

13 chudobka1970 chudobka1970 | 17. června 2014 v 23:59 | Reagovat

[9]:ano, víno zůstalo aby nám dělalao radost

14 chudobka1970 chudobka1970 | 18. června 2014 v 0:02 | Reagovat

[10]:Vystihla jsi to jako vždy naprosto přesně...

15 chudobka1970 chudobka1970 | 18. června 2014 v 0:02 | Reagovat

[11]: Kéž bych něměla důvod tohle psát...

16 chudobka1970 chudobka1970 | 18. června 2014 v 0:03 | Reagovat

[12]: ...a dobře děláš...

17 pavel pavel | Web | 18. června 2014 v 22:25 | Reagovat

Dopisy do Nebe jsou vždy takové smutné... člověk by rád i něco dopověděl co nestihl. ;-)

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 23. června 2014 v 0:01 | Reagovat

[17]:Ne že bych některé věci nestihla říct, já je prostě bohužel neřekla...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.