Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Umlčené hlasy

21. června 2014 v 13:53 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Před několika lety jsem doprovázela kamarádku ze základky na autobus. Cestou domů mě napadlo, stavit se v Družbě pro bonboniéru, neteř měla narozky a tam mívají velký výběr za lidovou cenu. Jenže jsem zkřížila cestu "spoluobčanům". Když se blížili, říkala jsem si, jsi snědá, nic ti neudělají, klidně běž a nedívej se jim do očí. Chyba lávky. Ani nevím jak se mi podařilo vytrhnout se jim a prchnout právě do Družby. Jenže pokladní se nelíbila moje rozeplá natržená zimní bunda, označila mě za černou hubu a vyhnala ven z prodejny. Vzala jsem si na pomoc mobil, ale místo policie nebo manžela jsem vytočila číslo kamaráda Š. Nedokážu dodnes vysvětlit proč. Cestu domů si moc nepamatuju, až na ten hlas v hlavě, co mi napovídal ten nesmysl... Ještě že Š. měl nějaké tušení, stáhl mě k sobě, abych se mu nevysmekla pod projíždějící červené auto...
Manžel mi nejdřív nevěřil (jako obvykle tenkrát), ale natrhlá bunda mluvila sama za sebe. Nalil do mě pár panáků a já pak odmítla jít na policajty. Oni nakonec stejně nic nešetřili, protože jsem nebyla schopná nikoho popsat a pokladní popřela, že mě viděla...
Několik dnů jsem normálně chodila do práce, ale muž na mě nesměl chytnout. Postupně jsem se dopracovala k 5 minutovému stání u vchodových dveří z domu. Strach, že na mě bude čekat nějaký "spoluobčan" byl hrozný. A zvětšoval se. Muž na to neslyšel. Zato kamarád (tehdy vlastně spolupracovník) Š. si sám všiml, co se se mnou děje. Na netu našel psychiatra a hned mi sjednal termín. Mezitím se v mojí hlavě začaly hádat hlasy. Jeden říkal, že jsem totálně blbá a neskutečně najivní. Druhý hlas se mě snažil přesvědčit o mé neužitečnosti a zbytečnosti. Manžel mě nechápal. Něco podobného se stalo spolupracovnici přímo před nemocnicí, od té doby jezdila do práce autem i když bydlí téměř "za rohem". Říct na oddělení co se mi stalo jsem prostě nemohla.
Paní psychiatrička mi řekla, že jsem se dostala na okraj propasti deprese. Dostala jsem tabletky a dál makala jak barevná. Ale hlasy z hlavy ne a ne odejít. Pořád mi našeptávaly, že jsem naprosto neschopná, že když nedokážuani spát s vlastním mužem najde si jinou. Moje už tak nízké sebevědomí dostalo v té době nejednu facku. A hlasy mi stále napovídaly, jak to skončit. Pěkně mě vyděsily, ale paní doktorka byla úžasná. A kamarád taky. Musela jsem se naučit líp komunikovat s mužem. Víc se mu otevřít. polopatě mu říkat, co zrovna cítím. No a právě Š. mi v tom hodně pomohl. Dokázal i z náznaků uhodnout a říct nahlas co se mi honí hlavou. Hlasy v hlavě pomaličku umlkaly. Narážely na odpor, vlastně jendřív to byl jen maličký odpůrek. Až později to byl odpor jak hrom.
Všechno zlé je k něčemu dobré. Je to lety prověřené moudro. Díky třem "spoluobčanům" jsem si začala víc vážit sama sebe, získala nejen přítele s velkým P, ale hlavně manžela. A hlasy v hlavě? Jsou tam. Ty zlé se podařilo umlčet. Těm hodným se snažím naslouchat :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 karlaprazakova karlaprazakova | Web | 21. června 2014 v 19:09 | Reagovat

Někdy je to hodně těžký boj, ale o to sladší a významnější je vítězství :-)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 21. června 2014 v 19:37 | Reagovat

To je pravdivé? Jestli ano, prožila sis pěkné peklo. Hlavně, že už je to za Tebou, posunulo tě to v Tvé cestě životem dál. :-)

3 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 21. června 2014 v 23:21 | Reagovat

niekedy je ozaj ťažké vybrať si ten správny hlas a ja si myslím, že problém ani nezačal tými hlasmi, ale skôr "nepochopením sa navzájom". Podceňovanie, nedôvera v samú seba len vygradovali tvoju depresiu tak veľmi, že si sa sama do nej pohltila. Ale vidíš, keď nepomôže rodina, pomôže priateľ - od toho priatelia sú.
Každý z nás si musí prejsť svojim peklom, aby na jeho konci našiel svoje pravé ja... :)

4 pavel pavel | Web | 22. června 2014 v 0:01 | Reagovat

Hodně žen má nízké sebevědomí a většinou bývá na vině jejich manžel. ;-)

5 stuprum stuprum | Web | 22. června 2014 v 9:13 | Reagovat

V tomto případě zlé bylo k něčemu dobré, hurá. :)

6 Ježurka Ježurka | Web | 22. června 2014 v 13:54 | Reagovat

Štěstí, že to nakonec dobře dopadlo, ale pravda je, že na to má dobrý názor Pavel. Potvrzuji. :-)

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. června 2014 v 17:40 | Reagovat

[4]: To beru jako přehnané zjednodušení. I když jako každé přehnané zjednodušení zní moudře a pravdivě :-)

Je moc dobře, že se nakonec vše v dobré obrátilo. Ale byla to vlastně klika. Nemuselo :-(

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2014 v 23:22 | Reagovat

[1]:Klidně bych se bez té zkušenosti obešla....

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2014 v 23:26 | Reagovat

[2]:Nemusela jsem si tím peklem projít, kdybych nebyla v nesprávný čas na nesprávném místě. Byla to krutá životní lekce.

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2014 v 23:31 | Reagovat

[3]: Máš zase pravdu Jasmínko. Teprve až začal pomáhat přítel, vzpamatoval se i manžel. Na konci toho všeho jsem  zjistila svoji pravou identitu. I když jsou chvíle, kdy se sama v sobě pořád nevyznám.

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2014 v 23:34 | Reagovat

[4]:Bohužel asi máš téměř 100% pravdu. Dnes už se umím bránit, ale musela jsem se to naučit. Nikdy nebudu hodně sebevědomá žena, ale ušlápnutá puťce jsem rozhodně dala s pomocí kámoše a lékařky vale

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2014 v 23:45 | Reagovat

[5]: 6ivot nám píše zvláštní scénáře...

13 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2014 v 23:48 | Reagovat

[6]:Ano, to má. Je asi snadné ovládat ženu s nízkým sebevědomím.

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. června 2014 v 23:52 | Reagovat

[7]:Ta myšlenka cestou domů všechno jednou pro vždy skončit byla hodně silná...

15 pavel pavel | Web | 23. června 2014 v 13:03 | Reagovat

[7]: Není to z mé hlavy. Takové ženy jsem poznal, kterým se navrátilo sebevědomí teprve potom, co se dokázaly vymanit z "nadvlády" manžela. ;-)

16 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 23. června 2014 v 20:24 | Reagovat

[15]:Ale aby tohle dokázaly, musejí mít odvahu začít žít samy...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.