Trochu se mi ulevilo, tak jsem vyšli zpět k zaparkovanému autu. Ale ouvej, nevolnost se po pár desítkách metrů vrátila, posilněná nepříjemnou bolestí. Byla jsem dost vystrašená, že kamarádovi spadnu, omdlím, že se mi TO vrátilo zpět. Zmobilizovala jsem poslední síly. Krok za krokem, pomaličku, vytrvale jsem se belhala v závěsu za ním. V hlavě mi znělo: jedna noha, druhá noha, jedna noha...V břiše se mi třepotala snad stovka motýlů. V nákupním centru, kde jsme parkovali, mě kámoš posadil, objednal sladké pití. Sotva obsluha donesla fantu, hrábl do mé kabelky a vytáhl aulin v sáčku. Nasypal ho do skleničky s fantou a silné analgetikum začalo pěnit. Já prý seděla jako pěna, dívala se před sebe a snažila se neomdlít - to byl pro něho jeden důvod k úsměvu. Ale ten druhý důvod, ten ho prý rozesmál úplně - obsluha vystartovala a sledovala, co se to sype do jejich nápoje. Jejich udivené, vyplašené pohledy prý mluvily za všechno. Musel hned zaplatit. Mě docela mrzí, že jsem tuhle podívanou nevnímala. Useděla jsem to, vypila několikrát dolévaný a promícháváný šumivý analgetická dryják a postupně se dostávala k normálu. Nestalo se mi nic strašného: snídaně ráno v 7, potom jen stres z nepříjemného zákroku, trocha bolesti a v 11 hodin vražedně nízká hladina cukru v krvi. Sladký nápoj, rychle působící silný lék od bolesti a hlavně duchapřítomný kamarád a bylo to v suchu.
Zuby, léky a Pavlovy kameny
7. června 2014 v 15:12 | chudobka1970 | Kaleidoskop dníTrochu se mi ulevilo, tak jsem vyšli zpět k zaparkovanému autu. Ale ouvej, nevolnost se po pár desítkách metrů vrátila, posilněná nepříjemnou bolestí. Byla jsem dost vystrašená, že kamarádovi spadnu, omdlím, že se mi TO vrátilo zpět. Zmobilizovala jsem poslední síly. Krok za krokem, pomaličku, vytrvale jsem se belhala v závěsu za ním. V hlavě mi znělo: jedna noha, druhá noha, jedna noha...V břiše se mi třepotala snad stovka motýlů. V nákupním centru, kde jsme parkovali, mě kámoš posadil, objednal sladké pití. Sotva obsluha donesla fantu, hrábl do mé kabelky a vytáhl aulin v sáčku. Nasypal ho do skleničky s fantou a silné analgetikum začalo pěnit. Já prý seděla jako pěna, dívala se před sebe a snažila se neomdlít - to byl pro něho jeden důvod k úsměvu. Ale ten druhý důvod, ten ho prý rozesmál úplně - obsluha vystartovala a sledovala, co se to sype do jejich nápoje. Jejich udivené, vyplašené pohledy prý mluvily za všechno. Musel hned zaplatit. Mě docela mrzí, že jsem tuhle podívanou nevnímala. Useděla jsem to, vypila několikrát dolévaný a promícháváný šumivý analgetická dryják a postupně se dostávala k normálu. Nestalo se mi nic strašného: snídaně ráno v 7, potom jen stres z nepříjemného zákroku, trocha bolesti a v 11 hodin vražedně nízká hladina cukru v krvi. Sladký nápoj, rychle působící silný lék od bolesti a hlavně duchapřítomný kamarád a bylo to v suchu.
Komentáře
Pavel bude určitě rád, že ti zlepšil náladu a zahnal bolesti! Ale jen tak mimo téma. Dřív ti motýlci v břiše evokovali jiné akce,nebo ne? ![]()
Jako Petr a příležitostný čaroděj dávám před těmi Pavlovými přednost Petrovým kamenům ![]()
[1]:Něco je zahojené, něco ještě čeká na trhání. S odstupem několika dnů se tomu dokážu i zasmát ![]()
Pavlíka to jistě potěší - ale vidím, zatím sem netrefil. Asi hodně pracuje a kameny mu dávají zabrat! ![]()
To jsi mne opravdu potěšila, že ten můj úsměv na fotce způsobil, že ses cítila lépe.
To je vlastně i účel, proč ty knihy píši. ![]()





To je hrozný zážitek u toho zubaře... Už to máš zahojené?? Mě trhali zub jen jednou, tak si to moc neumím představit
Mojí knížku si můžeš koupit taky
Tu Pavlovu ještě nemám, musím se vypravit do světa. Když jsem tam byla minule, tak jsem o ní ještě nevěděla. A když jsem byla naposled u nás na burze kamenů (je to zrovna základka, kam chodí dcera), tak jsem ještě nevěděla vůbec o Pavlovi...