30. července 2014 v 21:38 | Chudobka1970
|
Dobro a zlo by spolu měly žít ve vzájemné symbióze. Bez špatné zkušenosti nedojdeme k dobrým skutkûm. Aneb jak řekl klasik: všechno zlé je k něčemu dobré.
Ležela po operaci napojená na infuzi. Na posteli měla zavěšený sáček, který odváděl moč. Vedle něj visel druhý, napojený na drén z operační rány. Svět kolem sebe nevnímala. Občas ucítila v podbřišku tupou bolest při pokusu otočit se na bok. V ústech cítila hořkost. Během tří hodin od operace zvracela už čtyřikrát. Barva jejího obličeje se v bílém nemocničním povlečení úplně ztrácela.
Její manžel přišel na návštěvu. Suverénně vešel na oddělení. Pozdravil sestřičku a dožadoval se vstupu na pokoj. Sestra ho upozornila na nevhodnost buzení manželky, která po narkóze opakovaně zvrací a potřebovala by spíš odpočinek a spánek. Muž přesto otevřel dveře a vstoupil. Při pohledu na zelenou barvu manželčina obličeje mu úsměv zmrzl na rtech. Snažil se s ní mluvit, ale ona nebyla schopná vést rozhovor. Když jeho oči sklouzly na oba pytlíky plné barevné tekutiny, udělalo se mu nevolno. Odcházel domů sklíčený.
Další den zaznamenala žena změnu v chování svého manžela. Příjemnou změnu. Vydržela celou dobu jejího pobytu v nemocnici. Trvala i po propuštění domů. Jejich manželství dostalo další šanci. On si konečně uvědomil, co by v ní mohl ztratit...
teraz neviem, či môj komentár skončil v spame alebo nie... :( ak nie, tak ho napíšem potom ešte raz...