11. srpna 2014 v 22:29 | Chudobka1970
|
V sobotu jsem se těšila na jednu z posledních letošních plánovaných akcí. Pivní festival nabitý dobrou hudbou. Pořadatelům se výběr kapel opravdu povedl:

Začátek byl brzy po obědě. Ten jsem jako obvykle pokazila. Už od rána svítilo sluníčko jak pominuté a teloměr se po 9. hodině vyšplhal nad 25 °C. Nechtěla jsem dělat guláš, nebo pečené maso, toho na otvíráku bude dost. Smažený květák s bramborem a okurkovým salátem mi přišla jako vhodná volba. Manželovi ne, vzal maso, co bylo nachystané na nedělní oběd a udělal z něj guláš. Takže dusno nebylo jen venku, ale i u nás doma. Ronila jsem jednu slzu za druhou a nešlo to zastavit. Kdybych neslíbila, že budu řídit, vůbec bych odpoledne nikam nejela. Tak mi nezbylo než si podchladit obličej ve studené vodě a ve 12:20 podle plánu zavelet odjezd. Cestou jsem nabrala ještě Milana, Luboše, Zdenču a s mírným zpožděním jsme dorazili na dobře rozjetý koncert Mandrage. Chlapi se hned trhli na pivo. My dvě šly na
Šrouby a matice,
Tanči dokud můžeš a
Františkovy lázně. Při první písničce se mi zase spustily slzy, Ještě že jsem měla sluneční brýle, v tom pařáku to vypadalo, že se tak ukrutně potím. Jenže ono to nešlo zastavit. Tak jsem začla blbnout s davem a bylo to. Koncert se jim povedl. Moje první a poslednípivo do mě jen zahučelo. Při procházení se po areálu pivních slavností jsme se Zdenčou usoudily, že je tu lidí jak much. Prý jich bylo
skoro 15 000. Jak je počítali, když vstupné zde nebylo, to nevím.
Petra Bendeho jsme jen slyšely, ale neviděly. Až po koncertu se Zdenči povedlo zahlédnout ho za hlavní scénou. V mezičase jsme nakoupily nezbytné suvenýry (trička a balení piv i s krýgly) a odnesly je do auta. Naši pánové se mezitím lehce přehoupli přes hranici střízlivosti do hájemství alkoholu. Musím pochválit manžela, ten se držel hodně dlouho, vlastně až do konce.
Zdenča odešla na druhé nádvoří na Kreyny a já čekala na hlavní scémě na Queenie. Jenže oni pořád zkoušeli a nastavovali zvuk, tak jsem proplula davem na druhé nádvoří. Kreyni mě přivítali úžasnou peckou od Turba
Díky já jdu dálNebudu to natahovat, Kreyni hráli takové pecky, že jsem si nechala ujít 20 minut Queenie. A také oni byli super. Těšila jsem se na jejich kostýmy, nezklamali. Zpěvák měl hlas jako zvon. Dokonce jsem si se svojí chatrnou angličtinou i zazpívala. 6e jsem celý koncert trsala je vám asi jasné. Ono to dost dobře ani nejde na takové písničky jen tak postávat:
Bicycle,
Radio Ga Ga,
Rapsodi Bohemia,
We Wil Rock You nebo
We Are the Champions. A to jsou oni:

Mezitím jsem se dokázala normálně bavit s manželem. On si mě jako obvykle našel i mezi těmi tisícovkami pivařů a Dědu Mládka ilegal band jsme chvíli poslouchali a zpívali spolu. Než začalo pršet. Utekla jsem zbaběle pod velký slunečník. Ale na pódium jsem měla možná lepší než "vodníci" z předních řad. Tahle kapela rozezpívala snad úplně všechny. Začali
Hlásnou Třebání, vzali to přes
Jožina z bažin,
Brno je zlatá loď, další zlidovělé písničky snad ani nemá cenu představovat. myslím, že je skoro všeci známe. Na jednu z
posledních písniček jsem to vzdala, protlačila se davem dopředu k manželovi. Tahle písnička se hraje na Memory of Rock jako poslední, je to prostě srdeční záležitost.
Mig 21 jsem pouze slyšela a broukala si mezi sousty strašlivě dobrého a hrozně nezdravého bramboráku. Piva tam tekly potoky, kofoly řeky, ale normální kafe aby jeden pohledal. Pouhé 3 stánky vařily nescafe a jen jediný stoleček maličký vařil normální černou socovou kávu, nebo-li turka, alias smrťáka. Chutnal mi jako mana nebeská.
Ukulele troublemakers jsem slyšela jen posledních pár písniček, zato Fofrovanku úplně celou. Není to žádná dechovka. Hráli všechno. Country,
rock, jazz, prostě takovou parádní směsku hitovek.
Ohňostroj byl úžaný. 10. ročník otvíráku si to myslím i zasloužil. A po něm, světe div se, se jelo domů. Už se nečekalo na Tři sestry ani na Black Sabath revivaly. Chlapci se totiž zlinkovali a můj muž měl při tom tolik rozumu, že je posbíral, posadil se s nima v autě dozadu, to aby mi nekecali do řízení, no a jelo se domů.
Cesta byla plná dvojsmyslných narážek, ale jen takových lehkých, pánové se krotili.
Všem se nám to moc líbilo.
Jo tak dvojsmyslný narážky znám

Ale jinak jsi měla supr den a to je hlavní