Tak už jsem zase zde. Smutné loučení je za mnou. Cítím se mnohem líp. Chtěla bych vám všem poděkovat za podporu. Hodně to pro mě znamená. Děkuji moc:-)
Dnes zavzpomínám na vysokou školu. Moc jsme si všichni rozumněli a tak mohla vzniknout četná přátelství. I na mě se usmálo štěstí. A protože nic není zadarmo, naplánovaly jsme si s Romanou setkání. Pozvala mě k sobě domů, což je trochu z ruky. Protože jsem se nemohla zdržet až do večera, jak bylo v původním plánu, zůstalo u návštěvy na půli cesty. Setkaly jsme se v jednom krásném moravském městě. Poznáte ho?

Na náměstí mají výbornou kavárnu s vynikajícími zákusky
Při mlsání jsme se dívaly na tuhle věžičku,

která je součástí této arcibiskupské stavby.

Dovnitř se nám nechtělo, zato zahradu plnou krásných stromů jsme prošmejdily.

Cestu nám nejednou zkřížil pyšný páv.

Součástí zahrady je i fontána.

Květinová krása.

Trochu zvlášní strom, rostou na něm noty,

a také popsané listy

s texty písniček Karla Kryla

Už víte, kde jsme se setkaly?






No jasněěě... je to Kroměříž, tam ráda jezdím, bohužel, to mám dost z ruky a spojení není ideální. Je tam pěkný zámek a ty zahrady jsou jednička! Nejvíce se asi hodnotí Květná zahrada, ale i ta Podzámecká (na snímku) se mi líbí. Ráda se projdu i náměstím, prohlédnu kašnu, zkontroluji památník Milíče z Kroměříže... a taky skončím v cukrárně nebo kavárně.
... Jinak, smutné loučení bylo asi s tetou, to chápu. Tak jde život, to vzpomínání na studium na vysoké přináší i přátelství, také to tak mám. 