



Renátko,zda mohu tykat,píši tady poprvé a dostala jsem se sem od Ježurky-Libušky.Tak teda naše maminka byla zlatá,byly jsme dvě holky a dva klucí,ale já tíhla spíše ke klukům a sestra ta byla nestarší a chtěla nakazovat co musíme udělat a hlavně to byla její práce,protože maminka nás vždycky něčím zaúkolovala.Já byla takový poslední prcek,když se mylo nádobí,tak mě daly pod nohy stoličku a já jednou hezky ve vzteku jsem po sestře hodila skleničku a to byla mela,já se tefila,utekla jsem k lesu na strom a nakonec sestra musela dělat i za nás,aby nebyla tolik pyšná.No mamimka si s námi musela užít,tak podle toho jsem asi já děti netrestala.Tak jsi si to užila a hlavně nic dobrého.Tak se měj alespoň teď krásně.Miluš ![]()
Myslím, že nás všechny nejvíc poznamenali naši rodiče. Ať už z lásky - nebo ne. Já to udělala svému synovi taky, nedávno mi vyčítal některé moje výchovné metody. Už líp chápu svou maminku, ale s některými jejími metodami jsem se taky do dneška nevyrovnala... Neboj, určitě ten sen neznamená do budoucna nic špatného ![]()
Taková nespravedlnost v detském veku nekdy vydrzí v mysli do konce zivota a toho se nekdy i odvíjí vztah k ostatním lidem. ![]()
Jsem jedináček, ale to neznamenalo, že by mě doma rozmazlovali. Měla jsem docela přísnou výchovu. Rodičům šlo o to, abych se dobře učila, když mi nešla matika, napsal mi táta do bloku asi 50 příkladů a to byl konec prázdnin. Blížila se 15. hodina, kdy přicházel z práce a já měla mrazení u žaludku, že to ještě nemám všechno, to jsem zažila později u zkoušek na vysoké škole. Když táta řekl větu: "Už jsem řekl", nedovolila jsem si ani ceknout. Ale dnes vidím, že dělali dobře. Možná bych byla lenivá, bez studijních návyků, to jsem ocenila až po letech, gympl jsem zvládla dobře a výšku - pohoda. ... Já jsem nedostala mockrát, nebylo třeba, ale jednou ... Jako správná puberťačka jsem doma prohlásila, že naše třídní je blbá. Táta se ohnal a já skončila pod stolem. A udělal správně! Dneska to vím a nevadí mi to. Dnes se někteří žáci nestydí zesměšnit učitele, také proto, že doma žádný trest. Jsem ráda, že jsem měla doma pevnou ruku. Pravděpodobně bych se nedostala tam, kde jsem teď.
![]()
[1]: Nikdo z nás to nemá jednoduché, ale díky překonaným překážkám je v nás větší síla. Ale máš pravdu, ta nespravedlnost je ve mě pořád, i po těch letech ![]()
[2]: Taky jsi byla číslo
Já jsem tím nechtěla říct, že by mě naši mlátili jako žito. Dostala jsem, když napomínání nepomohlo. Ale i přesto jsem někdy měla pocit, že facka by to spravila líp než řemen. A kolikrát jsem si říkala, než ty sáhodlouhé řeči bych raděj snesla jednu facku. Přes to všechno, když si vzpomenu na své dětství, první co mě napadne je pocit bezpečí a jistoty a to je přece hezké, ne? ![]()
[3]: Role rodiče je někdy pořádně těžká. Hlavní je, aby nad vším byla láska, spokojenost a radost.
[4]: U mě pocit křivdy vydržel až do dneška. I přesto, že jinak jsem měla tuhle tu učitelku docela ráda.
[5]: Přísnou výchovu jsem měla i já, taky coby jedináček. Večeře, umýt, večerníček a spát, žádné filmy ve 20 hodin. Maximálně v pátek nebo sobotu a to ještě přísně vybrané. Dodržování pevného režime dne jsem v poněkud mírnější podobě vyžadovala i od svých synů. Ono to má něco do sebe, když dítě ví, kde jsou jeho mantinely a kam už v žádném případě nesmí.
Taky jsem měla přísnou výchovu, spíš šlo ale o to, že na nás byla máma sama a občas to prostě nezvládla.
Mlat plný stínů a dívenka zpola skrytá v slámě. ![]()
Teda neměla jste to zrovna růžové :( Tak si občas říkám, že ještě můžu být i ráda, že u některých je to horší...
[11]: Někdy to prostě jinak nejde. Ale já si stejně myslím, že dnes je volnosti ve výchově až příliš. Ona ta přísnost měla svoje plus![]()
[12]: Stínů a zvuků tam bylo víc než dost...na co vlastně myslíš? ![]()
[13]: Jo, to máš pravdu, já na tom byla vlastně docela dost dobře. Ošklivou vzpomínku může mít i šťastné dítě, což jsem určitě byla ![]()
Byla jsem vychovávaná velice tvrdě oběma rodiči, já jsem se snažila o podstatně jiný přístup s oboustranným respektem a moje dcera mi to už nejméně 100x vrátila ![]()
Renátko, neměla jsi to jednoduché. A věřím, že to muselo být hodně nespravedlivé vůči tobě, já bych z toho byla taky špatná. Snad ti věřili aspoň rodiče a výprask nebyl. Stejně si to nedovedu představit, že bych své děti takhle trestala, i když něco zlého provedly.