
Klobouk dolů
12. listopadu 2014 v 21:26 | Chudobka1970 | Kaleidoskop dní
Komentáře
Smekám před každým, kdo dokáže žít se svým handicapem. Ať je hluchý, slepý, bez rukou nebo nohou. Jsou to frajeři.
[1]: O tom není pochyb, naopak taková člověk musí mít asistenta a to prakticky 24 hodin denně. Musí to být velmi obtížné zůstat zcela závislý na péči druhých lidí. Viděla film Hlas moře? Je o muži, který hledá z této situace únik:http://chudobka1970.blog.cz/1404/hlas-more
[2]: Jsou to lidi s nesmírnou pokorou k životu. Umí prožít každý den, minutu po minutě. ![]()
Tým, že niečo cenné a pre nás ostatných bežné stratili, tak sa s tým vedia ďaleko viac a lepšie popasovať, než my ostatní. Vedia, že jednoducho keby zapadali do toho svojho priemeru, tak už sa z neho nevyhrabú... tá vnútorná sila, čo je v nich, je neskutočná a obdivná...i ja pred nimi skláňam klobúk dolu, lebo keď my riešime náš problém napr. s neopätovanou láskou, tak on rieši problém s tým, aby sa jeho zdravotný stav udržal a zlepšil. Vie, že poľaviť jednoducho nemôže, lebo by to bol jeho koniec....





Reni, dobře, že jsi sem to video dala. Člověk by měl vědět, jak na tom někteří jsou. Je obdivuhodné to překonat. Ale co jsem poznala osud jednoho mladého muže, tento pán je na tom ještě relativně dobře. Ty jsi zdravotnice, tak budeš mít představu. Neznám název nemoci, nebo spíš jsem to zapomněla, ale znám případ, kdy muž nemá ani jednu končetinu (amputace). Je odkázán na veškerou pomoc zdravotních sester. Zrovna dneska mi psal SMS... tedy to píše sestra, on řekne, co potřebuje. Já si pořád myslím, že takový člověk by měl mít možnost mít nějakého asistenta. Co myslíš?