Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Dobíjení baterek

8. května 2015 v 15:01 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Když jsem byla mladší (bylo, nebylo), měla jsem pocit, že musím všechno zvládnout nejlíp na 110%. Dobíjela mě spokojenost dětí. Ti prckové dávali nepokrytě najevo, že jsou (nebo nejsou) šťastní. Také moje práce mi přinášela (a pořád přináší) jistou dávku supokojení. Docela často mi vybité baterky dobíjel můj muž. Když mi po... zašeptal, že mě miluje, měla jsem najednou sílu lvice. Nabíjel mě i negativně. Hádka s ním mě napružila tak, že kdybych mohla svojí čerstvě nabitou energií rozsvítit celé sídliště. Neúprosný čas nás s manželem rozdělil. Zatím co jeho výbuchy hněvu sílily, já se stávala stále víc tolerantnější. Hned tak něco mě nerozházelo, což ale jeho vytáčelo do mach turbo rychlostí. Začala jsem dobíjet baterky čtením knih a ručními pracemi. Pak přišlo černé období. Zlá nemoc sklátila muže i tchána. Tchán boj prohrál. Můj muž sice nad nemocí zvítězil, ale naše manželství šlo k šípku. Najednou nebylo kde dobít baterky. Moji těžce dospívající synové mě lehce drželi jednou nohou v kriminále a náladový manžílek je přiléval olej do ohně. Začala jsem víc a víc poslouchat rockovou a metalovu hudbu, která i přesto, že dokonale kopírovala peklo v mé duši, nabíjela mé vybité baterie do stavu použitelnosti. V práci mi přidělili na starost exmedika. Já byla na vrcholu blaha, zase zaučovat někoho, kdo stejně odejde a navíc se nejspíš bude dívat na sesterskou práci shora. Naštěstí jsem se příšerně spletla. Z onoho muže se vyklubal můj budoucí a jediný přítel mužského pohlaví. Nikdy jsem spolu nic intimního neměli a mít nebudem i přesto že není gay. Jedinou intimnost, kterou jsme si k sobě dovolili, byla pusa. Letmý dotek na tvář a jednou dokonce i na rty. Pusa, ne líbání! On je to totiž parádní dobíječka. A nejen moje, ale i manželova. Začal žárlit. Najednou si mě víc všímal. Zjistil, že ta služka bydlící s ním v bytě je kupodivu jeho milovaná ženuška. Přítel mi vlastním příkladem ukazoval, jaké to může být (téměř ideální) mezi mužem a ženou (jeho přítelkyní). Viděl dřív než můj muž, že se nebezpečně blížím k propati deprese (po přepadení), našel mi odbornou pomoc a dohlídl, aby jeho hledání nebylo zbytečné. On byl jedním ze tří lidí, kteří pochopili, jaké to pro mě je neznat svoji identitu. Rodina i manžel se ke mě postavili zády, zatímco on seděl vedle mě, když jsem se seznamovala sama se sebou. Nebudu ho vychvalovat do nebe, samozřejmě, že má svoje mouchy, ba přímo masařky. Ale je to přítel a v nouzi je andělem.
A jak si dobíjím svoje baterky dnes? Čtením knih. Miluju ten pocit být součástí příběhu. Směju se a roním slzy zároveň s postavičkami. Občas si odbesu i užitečné rady do života. Dalším zdrojem energie je hudba. Při písničkách Muse mám někdy pocit, že by se hodily Tena inko potřeby. Jízda na kole nebo na bruslích se sluchátkama v uších, to je přímo balzám na bolavou duši. A neberu narážky typu sluchátka na kole? Mám to nastavené tak potichu, že normálně slyším všechny zvuky kolem sebe.
No a to nejlepší na konec.
To jsem vy, moji milí.
Když se vypíšu ze svých bolístek, dokážete mě postavit nohama zpět na zem.
Psaním si utřídím myšlenky.
Zpěvák není žádný krasavec, ale já se zaháčkovala:-)

A jak jsem ta tom při dobíjení vy?

P.S.: Baterka v mobilu je nabitá, brusle nachystané, nožky oholené, tak jedu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 8. května 2015 v 16:33 | Reagovat

začnem tým PS :). Uži si to, ja len tíško obdivujem každého, kto nemá strach z korčuľovania. Ja bohužiaľ strach mám... skladba je úžasná. Čo tam po tom, že nie je krásny. Hudba je dokonalá a spravila si mi ňou krajší deň.
Vieš, ono tu na blogu to chodí rovnako - ty dobiješ baterky mne, ja zase na oplátku tebe. Tie stavy, ktoré si opisovala veľmi dobre poznám, aj keď vlastné deti a ani manžela nemám. Občas stačí, že sa o tvoju depresiu postarajú úplne iní ľudia, ba možno priatelia, ktorí by mali byť tými anjelmi a dobíjať, podporovať čo to dá. To, že spoznávaš samú seba znova začínaš mať rada všetky svoje hodnoty, rovnako poznám. Snažím sa ten obraz v zrkadle pokladať za ten správny a jediný, ktorý ma nikdy nepodrazí... ;). Mám ťa rada :*

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 8. května 2015 v 17:45 | Reagovat

Když stojí v čele takový kapely, v ruce kytaru a na rtech zpěv...to přeci už nikdo nepozná jestli je nebo není krasavec! :D to je prostě božské.
Život je asi boj až do konce, tak bojuj, taky bolesti vyběhávám a yzpívávám...takže je to asi dobrá cesta :)

3 Beallara Beallara | Web | 8. května 2015 v 20:06 | Reagovat

Renčo, jsi silná ženská....a přesto z Tebe cítím naději, že bude lépe :-)  :-)  :-) ...navíc ty oholené nohy jsou jednoznačný signál, že jsi na té správné straně :-)  :-)

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. května 2015 v 20:23 | Reagovat

Vidím, že život máš dost pestrý a pečlivě rozdělený na dobré i horší částečky. Já tak pestro asi neměla. Čím se nejvíc dobíjím? Přírodou a lidmi. :-)

5 Janinka Janinka | E-mail | Web | 9. května 2015 v 14:45 | Reagovat

Tak si tu jízdu užij, já bych si rozbila papulu :-D.

Jinak já se dobíjím blogem, prací, tvořením, dětmi. Asi hodně podobné :-).

6 Elis Elis | Web | 10. května 2015 v 2:56 | Reagovat

Krásný článek, na dobíjení máš hodně zájmu a možností,  jsi obdivuhodná a velmi obětavá... manžel potřebuje být udržovaný v přiměřeném v napětí a nejistotě a to vše kořeněné důvodem k malé žárlivostí... to tvrdí v každé chytré knížce o vtazích, jistota je zabiják lásky, ale nesmí se moc tlačit na pilu, aby muž nebalil kufry, chce to správné dávkování...  video je pěkné, muž nemusí bát krasavec, jsou i jiné věci, které muže činí přitažlivým... :-)

7 Ježurka Ježurka | Web | 10. května 2015 v 13:43 | Reagovat

Ano, moc krásné jsi to napsala a přeji ti, aby ses dobíjela vždy jen dobrem! Mne dobíjí moje zlatá rodina a dobré skutky. Jsem moc ráda, když mohu někomu nezištně pomoci, ale viditelně. Ne tak, že někomu na něco přispěji, ale nevím ani komu, ani na co. Krásné další dobíjení přeji! :-)

8 Amelie Amelie | Web | 10. května 2015 v 23:05 | Reagovat

Krásně napsané. Není nad přátele. Já dobíjím focením na procházkách, čtením knih a psaním blogu.

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:31 | Reagovat

[1]: V pátek jsem jezdila na bruslích hodinu:-) Juchůůů. Bylo mi přitom přímo božsky. Vyhýbala jsem se malým dětem a usmívala se jejich strachu sjet malinký kopeček. Nabila jsem se na 100%. Abych si udělala malou zásobu energie, nabíjela jsem hned další den na pivních slavnostech. Někdy se člověk musí prostě postarat sám o sebe. Mám tě taky moc ráda milá "Jasmínečko" :-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:34 | Reagovat

[2]: Asi bude. Já si teda raději zpívám sama pro sebe, abych někomu neublížila :-D  :-D  :-D Je bezva pročistit si hlavu a jít do dalšího boje s vervou a nadšením:-)

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:36 | Reagovat

[3]: Nejsem si jistá, jestli jsem silná ženská :-) Ale s tím signálem máš asi pravdu :-) :-) :-)

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:41 | Reagovat

[4]: Víš, ani já ho nechci mít až tak moc pestrý, stačilo by mi docela poklidný život. Ale není mi přáno, tak ho beru tak jak jde a snažím se přežít. Někdy to jde samo, ale občas to skřípe. Sem tam si o samotě musím zakřičet že by to jinak byla nuda a hlavně že jsme zdraví :D  :D  :D Dobíjet si baterky přírodou a lidmi je  krásné :-)  :-)  :-)

13 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:43 | Reagovat

[5]: Užila jsem si to na plný k--e :D  :D  :D A zakončila jsem ten den pivkem a příjemným klábosením s manžílkem:-)

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:45 | Reagovat

[6]: Děkuji tvé rady. Někdy mám pocit, že ti nejbližší jsou mi chvílemi na hony vzdálení. Ale ne teď, teď jsem nabitá energií :-D  :-D  :-D

15 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:47 | Reagovat

[7]: Také se mi líbí, když pomůžu konkrétně a adresně. Jediná sbírka, na kterou přispívám je liga proti rakovině - sluníčkový den - kdy se kupují takové ty žluté květinky:-)

16 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 11. května 2015 v 8:51 | Reagovat

[8]: A dobíjíš i ostatně:-) Tvůj blog je pro  pro spoustu maminek darem z nebes :-) Jsi naprosto úžasná :-)

17 dáša dáša | E-mail | Web | 15. května 2015 v 17:24 | Reagovat

Milá Renatko,dobře se nabíjíš. Já jsem se dobíjela zpěvem a tancem v kuchyni při Abbě v době zkouškového období.
Dobíjí mě hodní a srdeční lidé, ráda komunikuji s příjemnými lidmi.Nesnáším hádky a nejistoty,ponižování, psychické týrání.Měla jsem teď tak bezvadné dny, setkání se spolužáky z gymplu. Bylo to báječné. Přesto se něco stalo, brečím a připadám si osamělá a k ničemu. mám najednou depresi.Byla jsem tak šťastná na Slovácku a dnes jeden telefon a jen pohrdání a řev na mě.Nemám odvahu udělat řez.
Doktorka mi říká, že jsem velice silná, že málokdo by vydržel to co já. Dokonce mi řekla, že jsem anděl, že pomáhám někomu, kdo mě psychicky týrá.Momentálně mě buší srdce a v hlavě a v duši mám prázdno a ticho.
Bojuješ správnými způsoby. V práci jsi se spoustou milých lidí.Zase bude dobře.
Přeji Ti krásné dny s :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.