24. června 2015 v 7:17 | Chudobka1970
|
Druhý den pobytu v Rožnově pod Radhoštěm nám už od ránav místy poprchávalo. Ale to nás neodradilo. Plán dne zněl pokořit Valašské muzeum v přírodě a večer se neutopit v Rožnosvkých pivních lázních. Tkže jsme nasadili bundy s kapucí a vyrazili. Ještě před návštěvou skanzenu manžel chtěl vylézt na Jurkovičovu rozhlednu.
Prošli jsme tedy touhle krásnou bránou a začali pomaličku stoupat.
Cestou na Karlův kopec se šlo docela dobře.
Zabloudit fakt nešlo, protože lesní stezku lemovaly kromě směrovek
ještě informační cedule se zajímavým povídáním.
Architekt Dušan Samo Jurkovič má na svědomí také Libušín a Maměnku na nedalekých Pustevnách.
Jurkovičův chodník má celkem čtyři zastavení.
Tohle je druhé.
A to už jsme těsně pod rozhlednou. Byli jsme tam strašně rychle.
A to je ona. No není krásná?
Mě se zalíbila na první pohled.
Vypadá jako z pohádky.
Paní v červeném a my dva jsme v tu chvíli byli jediní návštěvníci.
Koupili jsme si lístky a pomaličku s pohledy upřenými na rozhlednu jsme ji obešli.
Moc vidět to není, ale okénka nad základnou jsou ve tvaru zvonku.
Ve dveřích nás průvodce seznámil nejen historií, ale i se zajímavostmi rozhledny.
Je vysoká 32 metrů a vyhlídková plošinka 19 metrů.
Na její stavbu bylo použito 200 metrů kubických kulatiny.
A jde se šlapat hezky nahoru. Jeden schod za druhým.
Po schodech se jde dobře, nejsou ani příkré ani příliš úzké, prostě tak akorát.
Tohle je pohled shora dolů.
Nahlídla jsem průzorem na doškovou střechu.
Páni, to je ale výška...
Takhle nádherně to mistr Jurkovič nazdobil nahoře.
Nevěděla jsem, jestli se mám dívat nad sebe nebo kolem sebe.
A jsme nahoře. Tam někde v dáli je Rožnovský pivovar i s pivními lázněmi...
Paní v červeném nám ten směr naznačila. Byla tu už vloni.
Stejně jako my dostala lázně jako dárek od dětí.
Pohled na posečenou louku je zamlžený.
Opěr chvilkama poprchávalo.
Já moc výšky nemusím, ale tahle rozhledna mi nevadila.
Cítila jsem se na 19 metrů vysoké vyhlídkové plošině naprosto bezpečně.
To na Akátové rozhledně v Židlochovicích u Brna rozhodně neplatilo....
Tyhle obrovské stromy mě prostě fascinovaly. A nejen mě.
Na rozhlednu přišli další turisté. Fotili je stejně jako já.
Začali jsme tedy sestup do přízemí a tam se rozloučili s průvodcem.
Ještě jeden pohled na Jurkovičovu rozhlednu.
Je z cestičky vedoucí do skanzenu,
konkrétně do Valašské dědiny.
Ale o té až příště...
Tak ta je skutečně pohádková, krásně udržovaná, děkuji za tip na pěkný výlet