



Zdravím chudobka1970,
moc Ti děkuji za to že "jsi se mnou" vážím si toho.
Děsím se toho, že mě tohle jednou čeká taky. Ale zase je to jejich život a mně do toho mého taky nikdo nemluvil a když jo, měla jsem svojí hlavu
.
Obdivuji každou ženu, která řekne, že se těší, až děti vypadnou z domu. Já jsem s tímto problémem bojovala hodně dlouho a můžeš mít sebelepšího partnera, prostě život změní od základu a je úplně jiný.Jsem typická popelivá slepice a dělalo mi problém, že se nemám kolem čeho popelit.
Dáš to, jen to bude bolestivé, občas si popláčeš, ale zase se otevřou obzory, které byly dřív nedostupné.
Držím palce
![]()
Já bych mu to taky přála. Sice je to těžké, když se odstěhují tak daleko, ale v dnešní době všelijakých telekomunikací se to dá ustát. My jsme zase s přítelem rozhodnutí po škole vyjet za hranice. ![]()
Já mám dceru víc jak 700 km a ještě navíc v Německu. To jsi na tom pořád líp. ![]()
Však to je jen kousek! Co by Imrich Bugár kamenem dohodil! ![]()
Určitě se Ti doma něco změní. Já sama zatím nemám zkušenosti, jeden syn bydlí 30 min od nás a druhý je zatím doma. ![]()
[1]: Asi znáš Frejkovu peřinku na správnou pozici nedovyvinutých dětských kyčlí. Nemusím jít pořád s dobou, prostě je mám ráda kolem sebe.
[3]: Ani já s tím nic nenadělám. Musejí mít oba svoje vlastní zkušenosti. Když ono je to definitivní, doteď se vraceli a odteď budou mít svoje nové domovy a k nám budou jezdit už jen na návštěvy...
[5]: To víš, že mu to přeju. Jen si člověk uvědomí, že život jde sál, že stárne, že z jeho dětí se stávají dospělí lidé se vším všudy...
[8]: Pořád jsem si říkala, že ten čas roztáhnutí křídel je ještě daleko...a on už přišel
![]()
Pro rodiče asi těžké, když potomci opouštějí rodné hnízdo, naši to dlouho špatně nesli i když jsme s bráchou zůstali ve městě, každý na druhém konci... řešili to tím že byli pořád u nás, nejvíce u mě, protože bráchova holka jim to řekla na tvrdo, že to nejde... soustředili se na mě, já jsem neměla dlouho odvahu s ohleduplnosti k nim to zarazit, i když mě to velmi vadilo... po druhé být v této situaci, tak bych se raději odstěhovala hodně daleko, je to nejlepší řešení pro všechny, já bych měla svou samostatnost a rodiče by si rychleji zvykli a žili by svůj vlastní život...
[15]:Nevím, jak máš staré děti, asi mám své starší a ještě jsou poblíž. ![]()
[16]: Oni už jezdí domů jen na víkend a ještě ne každý. Jenže teď se budou stěhovat - tím bude jejich odchod z domovadefinitivní...Začíná jim nová a pro ně jistě nádherná a vzrušující etapa života
![]()
Můj syn mi už taky uletěl, byť jen 2 stanice Metrem. Stejně se mi stýská, i když už to pár let je. Málo se vídáme, i když je tak blízko. Chápu Tě, jak se cítíš... 200 kiláků je dost.
[21]: Je to hodně. Začínám uvažovat o veb kameře a skypu... ![]()
bude to určite veľká diaľka, ale verím tomu a zoberiem to tak trošku optimisticky, že zase až tak zlé to nebude. Veď navzájom si za sebou budete môcť robiť výlety. Oni sa radi budú vracať domov a ty zas spolu s nimi spoznáš a uvidíš niečo nové... :) držím mu palce, aby sa mu štátnice podarili a aj všetko ostatné... :)
Nejdříve se zeptám, kdo je "Frejka"? Nechci to hledat, ale to jméno mi něco připomíná ze zdravotnictví... A k tvým synům - dneska bych byla ráda za umístěnku, trend zůstat bydlet o dvě ulice dál, než rodiče, budeme muset pustit za hlavu. Moje známá má tři děti a dva synové jsou už dva roky v Anglii, dcera zatím půl roku v Holandsku. Takže vy to zvládnete autem a hlavně, aby tam byli spokojení.