









Skočit do neznáma, je v životě vždycky velký risk. Asi bych ani já do toho nešla, pokud by to však situace vyloženě nevyžadovala.
Za mně - věřit jen v sebe v nejbližší, víru v ostatní mít jen jako pomocnou berličku, kterou můžeš kdykoliv zahodit, když bude polámaná
.
Vzájemnou důvěru vypěstovali v rodině moji rodiče, možná už prarodiče. U nás nebyl zvyk nějakého objímání a pusinkování, ale každý věděl, že se na druhého může spolehnout. Já osobně jsem k cizím lidem v tomto ohledu rezervovaná a opatrná. Ovšem sobě věřím, ať to zní jakkoli. Znám své možnosti a mám zásady, ze kterých neustupuji.
Jsi tak trochu na rozcestí, cítím to z Tebe už dlouho, jsi svým životem hnána tam, kam vědomě nechceš, proto jsi i rozpolcená a někdy se cítíš ztracená...věřím, že cestu najdeš a budeš zase sama sebou a budeš moct být za sebe a né za jiné
![]()
Renátko, už nějakou dobu k tobě chodím a za sebe mohu říct, že já bych ti věřila hned, bez vytáček, protože vidím, že jsi hodný človíček a život se s tebou taky vždy nemazlil. Ale určitě si tu vzájemnou důvěru zase někde s někým získáš a bude líp. Držím palečky a přeji štěstí! ![]()
Renatko, hezky jsi to poctivě napsala. Každý důvěřuje podle toho, co všechno ho v životě potkalo, jaké měl zkušenosti. Měj se fajn! ![]()
[1]: Jsem prostě vůči druhým nedůvěřivá. Ale sama sobě věřím. Znám se a vím co od sebe můžu čekat...
[2]: Nerada riskuju. Mám ráda situaci pod kontrolou.
[3]: Pod každé slovo se podepisuju. Cítím to stejně. Navíc je pro mě těžké uvěřit tomu, kdo mě jednou zklamal.
[4]: To je hezké
Já nejsem až tak zásadová, když je to nutné, dokážu se v určitých situacích přizpůsobit.I když jsou věci, na kterých trvám za každých okolností...
[5]: Nemyslím si, že bych se nechala tlačit kam nechci. V některých věcech dokážu být tvrdohlavá a prosadit svou i proti nejbližšímu okolí. Ke svému životu potřebuji být potřebná. Cítit lásku a sounáležitost. Když se mi něčeho z toho nedostává, cítím se ztracená. V práci jsem za druhé, to je fakt...
[6]: Děkuji Ježurko
Bylo to krásné. Jsem moc ráda, že se naše cesty zkřížily. Naučila jsem se věřit sama sobě a to mi už nikdo nesebere. ![]()
[7]: Někdo je sebejistý od mala, někdo se to učí díky životním kopancům...
Také jsem byla vychovaná, že se dá lidem věřit.
Pak jsem v životě párkrát narazila a už každému nevěřím.
Nedávno jsem se opět hooooodně zklamala.
Jistá osoba na mě něco vyzradila, co bylo určeno jen jí.
Já sama nikomu nesděluji důvěrné věci, které se od někoho dozvím. V tom je moje zásada.
Vůbec mám své zásady a nemíním z nich slevit.
Moc pěkně jsi to napsala. ![]()
Díky tomuto článku jsem si uvědomila, kolik lidí tak málo věří sami sobě...

Jak moc já sama sobě nevěřím...
Asi na tom začnu pracovat.
A Tobě, Chudobko, přeju další a další lidi, kteří nezradí. Všichni je potřebujeme.
A děkuju