Delirium
30. října 2016 v 16:35 | Chudobka1970 | Kaleidoskop dníKomentáře
Pití je hrozná věc A agresivita jak by smet moc tě lituji ![]()
Při čtení mi běhal mráz po zádech, velice působivý text!
V tomhle směru jsou sestry vždy víc na ráně...
Jako studentka čtvrtého ročníku jsem byla na uzavřeném oddělení beřkovického blázince a na pavilonu alkoholiků jsem několik mužů a jednu ženu viděla v deliriu v síťových lůžkách...nikdy na ten pohled nezapomenu, to už je lidský spodek, níž už to moc nejde...
[1]: První krok na ten pokoj byl váhavý, ale pak už to šlo normálně. Jen mluvit nahlas o tom moc nedokážu....
[4]: Jsou, máš pravdu. Tentokrát to schytal i lékař...
[5]: Tak zkus vymazat sítě a máš tu realitu...
To je strašné, co se dnes děje a co si lidé dovolují. Zkrátka každý může všechno a není žádná autorita.
![]()
[11]: Tady autorita nic nezmůže, na vině je "chlast"... ![]()
Tady ovšem plně souhlasím s Jankou, i když je tam chlast, tak v dnešní době tohle platí. Ale k tomu deliriu, zrovna v sobotu mi vyprávěl přítel příběh svého prvního švagra, který se k deliriu také "prochlastal", původně prý dobrý chlap naprosto terorizoval rodinu a naposledy ho viděli v psychiatrické (?) léčebně, jak ležel připoután na lůžku, to celé se s ním třáslo v křečích. Nedožil se ani celých 38 let. ![]()
[13]: Tehle muž je ročník 1962. Vypadá tak o 20 let starší. Je nehezké vidět jakou děsivou moc může mít nad člověkem alkohol...
Máš můj velký obdiv, tohle já bych nezvládla, držím pěsti, ať je líp... ![]()
[15]: Děkuji Jani. Zvládla bys to taky, každá ženská zvládne to co musí... ![]()
Reni, úplně z jiného soudku: Teď do 6.11. stojí na nádraží v Prostějově Legiovlak, který postupně projíždí celou republikou. Je to ukázka vlaku, kterým jezdili naši legionáři za 1. světové války. Ve všední dny je vstup 8-16, o víkendech 9-16 a vstup je zdarma. Napadlo mě upozornit tě na to, fotit se tam samozřejmě může. ![]()
[17]: Určitě se tam půjdu podívat. Díky za připomenutí, málem bych na to zapomněla.
Některá povolání jsou nezaplacená. Jsou to prostě poslání.
Renátko, to je hodně smutný příběh. Je mi to líto. Lidé nadávají na drogy, ale kolik neštěstí a násilí zapříčiní alkohol? Jak já to nesnáším! ![]()
Víš, co mě nejvíc mrzí? Že ti lidé nikdy nepochopí, co všechno jsi pro ně udělala... ale třeba je nějaká spravedlnost po smrti...
[19]: Kdyby mi to někdo předpověděl, řekla bych mu, že se prostě spletl...že tohle by se mi stát nemohlo...
[21]: Je to tak, alkohol je mnohem nebezpečnější než drogy. Je velmi snadno dostupný...





Ten příběh je hodně děsivý a pokud je tvůj vlastní, což zřejmě je, tak jsem v šoku. Návrat na příští směnu jednoduchý určitě nebude, budu držet palce, ať to zvládneš