Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Kam spěje celé lidstvo?

11. března 2017 v 14:26 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Nedávno mě překvapil člověk velmi blízký mému srdíčku svou pragmatickou úvahou. Přemýšlel nad smutným osudem všech lidí naší planety. Spějeme do záhuby? Množíme se neskutečnou rychlostí. Přirozený výběr matky přírody byl zlikvidován člověkem. Slabí jedinci jsou udržovaní při životě pomocí moderní vědy. Lidé se dožívají stále vyššího věku. Ale za jakou cenu se tohle vše děje?
Co rozpoutalo tuhle smršť černých myšlenek? Nejspíš to byla moje reakce na jeho kouření cigaret a nadváhu. K čemu je podle něj omezování se? Užívá si život právě tady a teď. Proč by zrovna on měl měnit životní styl? Dnes se dá přece léčit téměř všechno. Nebylo snadné přimět ho k aspoň k malému zamyšlení se nad sebou samým a přitom vynechat obligátní úvahy, jakože má rodiče a sourozence, kteří ho mají rádi a kterým na něm záleží. Nakonec jsme se shodli na tom, že stát se smyslem života pro někoho, je ten správný důvod i pro něj. Tedy myšleno tak, že až on se stane tím, na jehož rozhodnutích bude závislý jiný život, pak se on sám změní. Nebude potom pozdě? Nezbývá jen věřit, že nebude.
Hodně jsem o tom človíčku přemýšlela. Byl vždycky takový? Nebo to jen uměl dobře skrýt? Je to jedno, mám a budu ho mít vždycky ve svém srdíčku. Pokud mi to dovolí, ukážu mu, kam by měl kráčet. Když sejde z cesty, nabídnu mu oporu.
Člověk se věkem a zkušenostmi mění. Vím o tom své. Z malého opečovávaného děvčátka se stala rozmazlená, najivní slečinka. Z ní nejistá, ustrašená manželka. Teprve až mateřství a trpké životní zkušenosti z ní pomalu utvářely toho člověka, kterým je dnes.
Nedávno jsem dočetla knihu Quo vadis. Vypráví o mladém muži, kterému osud do cesty postavil dívku věřící v Boha. On byl zvyklý brát si od života to co chtěl. Včetně lásek na jednu noc. Dívky mu padaly k nohám. Zamiloval se, ale tahle žena, křesťanka, se odmítla stát jeho milenkou. Ona a její přátelé mladého muže postupně přivedli na cestu víry. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se mění jeho chování. Jeho cesta životem změnila svůj směr. A tak je to s námi se všemi. Naše cesta životem je ovlivněna lidmi, kterými se obklopíme a zkušenostmi, které s nimi prožijeme. Važme si tedy našich přátel. Ukazují nám ten správný směr. Važme si však i těch, kteří nám nepřejí. Protože jak řekl klasik: všechno zlé je k něčemu dobré...




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. března 2017 v 16:02 | Reagovat

I když jsme jednotlivci, pořád jsme jen částí nějakého celku...
Jsme něčí děti, sourozenci, rodiče, přátelé...
Znala jsem muže, který neměl nikoho. Měl pocit, že pro nikoho nic neznamená, jako by neexistoval.
Jezdil se mnou stejným autobusem a vždycky měl smutný úsměv, koukal z okénka...
A já ten úsměv automaticky hledala, když ten autobus přijížděl na zastávku.
Jedna zbloudilá duše na společné cestě...
Jednou jsem mu to řekla, povídali jsme si pak několik cest a jednou jel jen proto, aby mi řekl, že si díky našemu rozhovoru našel slečnu a bude se ženit :-)
Všichni jsme pro někoho někým...

2 ra.innie ra.innie | E-mail | Web | 11. března 2017 v 18:04 | Reagovat

Po tématu, na které jsem právě napsala článek, musím souhlasit, že lidstvo opravdu někam do záhuby spěje. Souhlasím, že život člověka je ovlivněn lidmi, kterými se obklopí. Je jen na člověku, co si s těch lidí vezme či nikoliv. Souhlasím také s tím, že dnes samotného člověka utváří právě ta cesta. Myslím si, že dnešní doba o tom je.

3 Eliss Eliss | Web | 11. března 2017 v 18:13 | Reagovat

Měli bychom se všichni chovat hezky k planetě a šetřit surovinami ;-)

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 11. března 2017 v 18:17 | Reagovat

Vypůjčím si název knihy Nikdo není ostrov. Máme kolem sebe rodinu, přátele, sousedy a známé a určitě každý pro někoho něco znamená. Ale zrovna dneska jsem po přečtení článku o tom, jak v zoologické zahradě tři malí smradi (5,6, a 8let) ukopali a ukamenovali plameňáka také přemýšlela, kam ta naše společnost směřuje. Je to fakt hrůza :-!

5 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 11. března 2017 v 19:19 | Reagovat

Stále si nejsem jistá tím, zda si má člověk svět užívat, bez ohledu na omezení, či ne...protože mám pocit, že když se člověk omezuje, ztrácí tím nespočet možností, ale na druhé straně, mě to občas přijde jako mrhání časem...

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. března 2017 v 1:14 | Reagovat

Nevím, jestli je to známka optimismu nebo přesně naopak, ale domnívám se, že si příroda nakonec s člověkem poradí.

7 Kitty Kitty | Web | 12. března 2017 v 10:59 | Reagovat

Dnes je snadné podléhat černým myšlenkám. Ale také se poučit. O kouření cigaret - stačí mi, když si představím, že bych ležela za autem u výfuku a RÁDA INHALOVALA, čeho si neradi užívají na Ostravsku (a i my při večerním čoudění komínů na zdravé Vysočině).
Každý určitě máme lidi, pro které musíme být zdraví. A planetě pomáhat každý svým malým dílem, třeba i tříděním surovin. Pomoc planetě začíná u naší hlavy a ruky.
A taky se varuju přílišného sledování hororů a špatných zpráv v médiích. Ti dovedou hodně ničit člověka :-!

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. března 2017 v 11:53 | Reagovat

[1]: To jsi řekla moc hezky, že všichni jsme pro někoho někým :-)

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. března 2017 v 11:55 | Reagovat

[2]: Opět si vypůjčím citát: cesta je cíl. Je v tom hodně pravdy :-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. března 2017 v 11:58 | Reagovat

[3]: Jam my, jako lidstvo se chováme k Zemi, tak se ona chová k nám. Mění se počasí, vznikají nové a nové varianty plošných nemocí(novodobé mory aneb viry)...

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. března 2017 v 12:03 | Reagovat

[4]: V tebou zmiňované knize je moc hezky vidět, jak se okolnostmi a lidem kolem něj mění poživačný sobec ve starostlivého "otce" mentálně postižené holčičky.
Ta děcka z Jihlavy by zasloužila s prominutím seřezat a jejich rodiče taky! A měli by uhradit cenu těch plameňáků! :-(

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. března 2017 v 12:12 | Reagovat

[5]: V touze po penězích ( zjednodušeně řečeno ) se cigaretoví magnáti stávají veřejnými vrahy. Vím, je to nadnesené, ale je to fakt. Nápis nebo fotka na krabičce je alibismus. To samé v bledě modrém se dá říct o tvrdém chlastu...
Rodiče alkoholici si bez mrknutí oka udělají dítě a nikoho to netrápí, ale běda, když si budou chtít osvojit prcka homosexuálové... ;-)

13 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. března 2017 v 12:13 | Reagovat

[6]: Myslím si, že v tom se oba dva shodnete, příroda s námi časem zatočí po svém :-)

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. března 2017 v 12:24 | Reagovat

[7]: Snažím se třídit odpadky.  Ne vždy se mi povede, ale aspoň se snažím.
Nelíbí se mi blok nejmenované tv stanice nazvaný krimi zprávy. Co to
udělá po čase s reportérem, když cíleně vyhledává zlo. Je to jiné než u policie, která zlo potírá.
Horory nemusím, ale přiznám se, že upíři mají u mě oranžovou a Drákula zelenou :-)

15 signoraa signoraa | Web | 12. března 2017 v 14:26 | Reagovat

Nad tím, kam směřuje naše planeta a jak se bude odvíjet život na ní, asi občas přemýšlíme všichni. Narostla brutalita, vytrácí se lidskost, vztahy mezi lidmi už nejsou takové jako dřív. Závist, zloba, pomlouvání - asi se s tím setkal každý z nás. A na druhé straně, kolik nás stojí usmát se na toho druhého? Nic! Mnohdy úsměv dokáže zabránit konfliktu, potěší osamělého člověka, nebo jen odzbrojí toho, kdo se nám chystal vynadat.

16 Iris Iris | E-mail | Web | 12. března 2017 v 14:31 | Reagovat

Já bych to napsala velmi jednoduše, kam asi...... ale nechci kazit neděli :-)

17 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 12. března 2017 v 16:22 | Reagovat

Občas nad tím přemýšlím i já...snažím se být ale optimista a na svět se usmívat. :-)

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. března 2017 v 23:30 | Reagovat

[15]: Dnes jsem se jen tak usmála v pasáži na neznámou ženu, ona ten úsměv poslala dál a hned mi bylo lehčeji a veseleji :-)

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. března 2017 v 23:31 | Reagovat

[16]: :-)  :-)  :-)

20 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. března 2017 v 23:31 | Reagovat

[17]: To je moc dobře :-)

21 Víla Víla | Web | 14. března 2017 v 11:36 | Reagovat

Tu knihu jsem nečetla, ale když se koukám na ten děj, jako by to bylo o mém prvním příteli. Byl to pubertální fracek, choval se k holkám hrozně. Ale vlastně nejen k holkám, ale ke všem. Když jsme se našli, zrovna jsem chodila na přípravu na křest, tak jsem mu vnukla pár myšlenek, které nám farář říkal. Tak nějak přirozeně jsme se rozešli, jak to tak v patnácti letech chodí. Se svou nastávající manželkou se Lukin seznámil v kostele a teď je z toho fracka šťastný táta dvou nádherných dětí.
Můžu to nazývat Bůh, osud nebo náhoda, ale vždycky se musím usmívat, když je vidím, protože to té mladé rodince neskutečně sluší :-)

22 Jitka Jitka | Web | 14. března 2017 v 13:14 | Reagovat

[3]:Měli bychom se všichni chovat hezky k planetě a šetřit surovinami, ale základem je, hezky se chovat k lidem kolem sebe a pak se může něco změnit. Každý musí začít u sebe i když se mu zdá, že okolí na všechno kašle. Ony příklady táhnou. :-)

23 Janinka Janinka | E-mail | Web | 15. března 2017 v 9:57 | Reagovat

Toho, co se námi bude, se nebojím, ono se to samo nějak vyvrbí. Třeba jako s dinosaury nebo mamuty :-).

24 Panda Panda | E-mail | Web | 16. března 2017 v 11:05 | Reagovat

Nejen "všechno zlé je k něčemu dobré", ale dodal bych že "vše se děje tak jak má být". My nedokážeme posoudit co je dobré a co špatné. Vše je součástí našeho vývoje. A věřím, že všechno to  má svůj smysl, který vede k cíli, který my neznáme. Naše přání a vůle v tom nehraje žádnou roli.

25 Siginitou Siginitou | Web | 16. března 2017 v 15:53 | Reagovat

Občas nad tím dokonce i já přemýšlím. Ale některé věci bohužel spějí tam kam spějí... no nechci to rozepisovat abych nekazila den :)

26 Ježurka Ježurka | Web | 17. března 2017 v 13:53 | Reagovat

Renátko, vzala jsi to za správný konec, je pravda, že je hodně věcí jinak než dřív. Taky hodně zdravotních problémů, za které může jiný životní styl. Bohužel. Přesto se prodlužuje délka života. Zajímavé, že? :-)

27 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. března 2017 v 11:16 | Reagovat

[21]: Život je čaroděj :-) A tohle kouzlení se mu tedy povedlo :-D

28 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. března 2017 v 11:17 | Reagovat

[23]: Jani, tvoje přirovnání lidstva k dinosaurům mě dostalo :-D

29 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. března 2017 v 11:18 | Reagovat

[24]: Všechno má svůj smysl, tak s tím souhlasím :-)

30 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. března 2017 v 11:22 | Reagovat

[25]: Bohužel, není všechno tak jak bychom si představovali. Ale to bychom to měli moc jednoduché :-D

31 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. března 2017 v 11:24 | Reagovat

[26]: Délka života je uměle prodlužovaná, vem si takový kardiostimulátor... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.