
Nastavit mantinely
12. května 2017 v 9:00 | Chudobka1970 | Téma týdne
Komentáře
Mě ta výchova teprve čeká. Taky chci mít s malým rituály, pak pevně nastavená pravidla. Aspoň tak to čtu ve všech chytrých knížkách
Uvidím, jak mi to půjde..nebo nepůjde? Trochu se toho bojím.
Rozhodně ale nechci být máma, co vezme dítě o víkendu do obchoďáku a pak klábosí s kámoškama u stolu a malého si nevšímá.
Hrozně se těším, jak si s ním vyhraju, budeme blbnout na zahradě nebo zajdem do přírody (máme to tu kousek)...doufám, že si to moc nemaluju ![]()
U nás to bylo to samé. Naši mně a mladší ségře stanovily pravidla a ta se prostě musela dodržovat. Výjimky prakticky neexistovaly. Tehdy mi to přišlo nespravedlivé, že jsem musela být v 6 večer nejpozději doma a kamarádi lítali venku ještě do devíti. Přišlo mi nefér hodně věcí. Teď to vidím jinak. A svoje děti chci vychovávat taky tak. Nechápu dnešní moderní výchovu, kdy se dítěti jen ustupuje a prakticky se rodiče na něj bojí jen škaredě se podívat...
Já mám mantinely ráda.
U princezničky jsem je zanedbala, aspoň co se týče večerky, ale velké děti jsem si v tomhle užila.
A výjimka, kdy šli spát až v devět, to byl svátek.
Ta radost, že večer bude oheň a oni mohou něco, co normálně nesmí, to jim dalo strašně moc.
Mám pocit, že dnešní maminky děti ošidí právě o tu radost z něčeho vyjímečného...
Když dítě dostane pytlík sladkostí, na co se má pak těšit?
A jak potom takové dítě motivovat?
Když mají děti všechno, neváží si ničeho...
[1]: Proti drobným ústupkům nic nemám,pokud se z nich nestane pravidlo. Občas mě některá pravidla svazují, to je fakt. Ale jsem dospělá a vím, kdy je můžu obejít a kdy ne. Rozhodně nejsem žádný svatoušek. Jenže malé dítě se všemu teprve učí. Potřebuje mantinely ![]()
[2]: Rituály jsou bezva. Horko těžko jsem se smiřovala s tím, když se kluci osamostatňovali a rituály pomaličku mizely. Jestli si to maluješ nebo ne ukáže čas ![]()
[3]: Pravidla nejsou špatná. Škoda že je oceníme až v dospělosti. Rodiče si s námi užili, když jsme proti nim protestovali. Pamatuju si svoji naštvanost, když jsem nesměla na zábavu, protože jsem neměla,zajištěný odvoz domů...
![]()
V tomhle článku je velký kus pravdy, hodné zamyšlení...
[4]: Přesně tak, všechno dostanou jen tak a nemusí vyvinout žádné úsilí. A že si dnes neváží ničeho se přesvědčili v Jihlavské ZOO. Jen tak z nudy ukamenovat plameňáky? Kde je úcta k životu? Kde je rozlišení dobra a zla?
Nemůžu jinak, než s Tebou souhlasit. Určitý režim ve výchově dětí by vždycky měl být. Ti rodiče, kteří si to nemyslí, se později nemohou divit, že je dětí třeba pošlou do háje, nebo pro ně přestanou existovat vůbec.
[8]: Je to zvláštní, jakým směrem se dnes ubírá moderní výchova. Přijde mi, že rodiče nejsou ochotni se rozhodnout, tak to nechávají na dítěti....
[10]: To je pravda. Můžou si jít bezhlavě za svým a rodiče "vhodit za hlavu". No a když se pak vzpamatují, může být už pozdě. ![]()
Pod to bych se mohla podepsat, mám stejný názor. ![]()
[13]: No vidíš,tady tolik souhlasných reakcí a v mém hodně blízkém okolí jsem za dost konzervativní ![]()
[14]: Asi máš kolem sebe ne právě ty nejvhodnější lidi. ![]()
Taky souhlasím, u Druhorozeného jsem povolila a pak už jde těžko přitáhnout zpět... ![]()
[2]: Jen se těš, Klávesničko, čeká Tě nejkrásnější období ženy...
a taky nejnamáhavější...
Renčo, byla jsem vychovánaná mezi hodně ostrými mantinely, já jsem své dceři nastavila mantinely něžné, klidné a předem jasné.
No a moje vnučka běhá po bytě a její máma běhá za ní se lžičkou, večerka je podle větru a víš co, prostě musíš to zkousnout, je jiná doba, jsou jiné mantnely.Nedohaduji se, respektuji jejich rozhodnutí a nastavení výchovy, oni budou sklízet jako každý rodič plody svého úsilí ![]()
Taky to tak mám nastavené, v osm večerka a přes to vlak v běžný den nejede. Pátky a soboty jim nechávám delší, max. do devíti, ale to jen výjimečně. A to jim stejně čtu knížku, aby nebyli pořád přilepení k elektronice
.
Myslím, že každá doba má trochu jiné výchovné ideály, přičemž všechny mají své výhody i nevýhody. Nemůžu bohužel sloužit vlastními výchovnými postupy vůči dětem, jen si z vlastního dětství dobře pamatuju, jak jsem se většinu nastavených a vštěpovaných mantinelů už z principu snažil porušovat, jak to jenom šlo, a přesto ze mne nevyrostl člověk pohrdající všemi pravidly, jen těmi, která považuji vlastním rozumem za nesmyslná
. Myslím, že mantinely (některé) jsou důležité, ale je pravda, že nesdílím dost rozšířený názor, že z každého dítěte s volným režimem automaticky vyroste sobecký fracek.
[15]: Jednu takovou rodinku blízko sebe mám...
[16]: Povolit a pak znovu utahovat jde opravdu ztuha... ![]()
[18]: Jsem zvědavá, jak to bude, až někdy v daleké budoucnosti budu babča... ![]()
[19]: Co já se načetla pohádek. A taky jsme je promítali na skříň. To byly časy...
![]()
[20]: To si taky nemyslím, je to stejné jako když z dítěte alkoholika taky automaticky nebude alkoholik. Jen si prostě myslím, že nějaké mantinely by nastaveny být měly a hlavně, když už jsou, měly by se dodržovat...
![]()
Renatko, souhlasím s Tebou.
Nejsem zastánce volné výchovy, kdy si dítě dělá, co chce.
Běhání se lžičkou bych nesnesla. Při jídle se sedí u stolu a hotovo. ![]()
[26]: Dítko by prostě mělo vědět, co ještě smí a co už ne... ![]()





Musím přiznat, že nejsem dostatečně kvalifikovaný psát o tom, jak by se mělo a nemělo dítě nejlépe vychovávat, něco takového je pro mě pořád vzdálené. Můžu ale vzpomínat na to dětství své. Také jsme měli dané pravidla, večerku udával Večerníček, sladkost přišla na řadu až po řádném obědu a podobně, ale upřímně - mé nejmilejší vzpomínky jsou právě na ty drobné ústupky, porušení rutiny. A rád bych o sobě tvrdil, že ze mě nevyrostl pravidla nenávidějící gauner