Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Červen 2017

Hudba a knihy

Sobota v 16:25 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Poslední dobou nějak moc odpočívám. Nastřádaná únava opadává jen velmi pozvolna. Pořád bych jen spala. Když je čas vstávat do práce, mám půlnoc. Když vstávat nemusím, jsem vzhůru už od šesti hodin. Sotva se vzbudím po noční, nastavím si na TV YouTube a dívám se na film nebo si pouštím hudbu podle svého gusta. Pokud nemám nic jiného v plánu, čtu si. Písničky a čtení knih jsou dvě věci, bez nihž si nedokážu představit jediný den. Nikdy bych se jich dobrovolně nevzdala.
Hudba je se mnou spojená, stala se mou součástí. Vnímám ji hlavně pocitově. Nepřemýšlím o obsahu. Buď se mi líbí nebo mi nesedne. Vesměs ji mám spojenou se zážitky. A taky s lidmi. V mobilu mám u hodně kontaktů nastavenou osobní melodii vyznánění. Tohle je manžel, tohle je starší syn a tohle je mladší syn - voják. Za mlada jsem vymetla skoro každou zábavu v okolí. Písničky z oněch protančených nocí zůstaly v mém srdíčku dodnes. Sice v jiném kabátku, ale to vůbec nevadí. Takové "Perly bílé, jak padlý sníh, mizí v dálkách nekonečných...", "Prázdniny ty letos byly fajn...", "To se nevrátí, to se nám už nevrátí...", "Taková ty nejsi, já ti zavolám, kde jsi?..."....to jsou pro mě něco jako "oskarové" písničky. Skoro každý rok se mi poštěstí jít na prima vzpomínkovou akci. Setkáváme se tam se starými známými. Je to pod širákem a je to super:

Hodně ráda chodím do Hudební abecedy na Robčin blog. Člověk se tam dozví spoustu informací ze světa hudby a musí trošku potrápit mozkové závity, aby mohl přidat písničku do abecedy podle stanoveného pravidla na daný týden.
Jestli jednou mou polovinou je hudba, tak druhou je četba. Knihy a já jsme jeden celek. Někdy dočítám jen ze zvědavosti, jak celý příběh dopadne. Ale daleko častěji se ponořím do děje a stávám se jeho součástí. Kamarád mě tak zblbl do TV seriálu Hra o trůny. Prý je to zamilovaná porno-historie. Neodolala jsem a viděla už tři série. Pak jsem v knihovně narazila na knižní předlohu. Knihovnice o ní básnila a já si ji půjčila. Rozhodně je lepší než seriál, ale při čtení je to lepší průměr. Skoro sama mi vklouzla do rukou knížka Danielle Steelové V utajení. Páni, to byla jízda! Četlo se to opravdu jedním dechem. Šla jsem spát hodně pozdě v noci, nešlo se odpoutat...
Písničky a příběhy, tak to jsem já.
Bez nich bych nebyla celá.


Znovu rozkvetly

14. června 2017 v 20:44 | Chudobka1970 |  Kaleidoskop dní
Mám dvě orchidejky. Obě mi letos opět vykvetly. Mám z nich velkou radost. Hodně se jich dotýkám a taky s nima dost mluvím. Jejich krásné květy mi pokaždé vykouzlí úsměv na tváři...

Tahle vykvetla první


Pohled zblízka


A tahle začala kvést o pár dnů později


Má zajímavou barvu


Smržické vandr

6. června 2017 v 8:21 | Chudobka1970 |  Dovolené a výlety
Původně jsme měly jet s kamarádkou samy dvě, jenže zkuste říct manžílkovi, že nechcete aby vám dělal garde. To prostě nejde. Počasí nebylo nic moc. Kdyby nefoukal vítr, bylo by mnohem líp.

Tato knížečka skrývá historii Smržického vandru
a taky mapky s popisy tras.


Mapka s trasami pro horská kola.


No a k ní ještě nezbytný itinerář trasy.


Startovalo se ze Smržic.
Já s manželem jsme tam dojeli na kolech,
kamarádka bydlí kousek dál než my,
dojela s kolem v autě.


Manžel se svým modrým krasavcem na nás čekal u Plumlovské přehrady.


Bacha, jedu....


Pořádně jsem se oblékla.
Stejně mi bylo zima,
Zahřály mě jen výšlapy do kopců a svařák.


Provoz na první kontrole.


Kropmě startu a cíle jsme sbírali razítka ještě na 5 kontrolách.


Můj diplom za ujeté kilometry.
I přes nevlídné počasí se akce vydařila.
Už teď se s kamarádkou těšíme na její podzimní verzi
Smžickou šlapku.
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.