Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Můj boj s rakovinou - Únik

25. ledna 2018 v 18:50 | Chudobka1970
V pátek jsem se do práce moc netěšila. Budu tam sama se kolegyní, která je na mě docela dost drsná. Sama. Naštěstí dopoledne žádnou botu neudělám, protože je jako každý týden úklid. My sestry uklízíme povrchy a technici vnitřky umělých ledvin. Je to nutné proto, aby mohly fungovat tak jak mají. Zavolala jsem na onkologii a chtěla k telefonu přítelovu ex. Představila jsem se jako jeho bývalá spolupracovnice z prostějovské traumačky a ona, "dr. Maruška" mě hned poznala. Dokonce od přítele věděla, že pracuji na dialýze. Řekla jsem jí stručně co a jak a ona mě pozvala na oddělení. Sotva jsem položila sluchátko, zvonil mi mobil. Ozval se přítel. Prý si právě přečetl sms. Napsala jsem mu kratičkou větu: " Ahoj Š, mám rakovinu prsu." Mluvili jsme spolu skoro půl hodiny. Chvilkama jsem mu brečela do telefonu. Chvilkama měl roztřepaný hlas on. Byl rád, že půjdu za dr. Maruškou. Na moje lamentování nad tím, že jsem zkazila vánoce mým nejbližším, že je pokazím holkám v práci, že nebudu moct v lednu udělat nástupku...mi řekl:"Reňoušku, teď musíš myslet na sebe, musíš být sobec." Já? A jak to asi mám udělat? On sám se přiznal, že mu to trvalo hodně dlouho, než se to v určitých situacích naučil. Ten telefonát mi pomohl uvědomit si, že teď půjde o mě a až v další řadě o zbytek světa. Asi jsem to potřebovala slyšet. Dr. Maruška mi nastínila, co se bude dít dál. Čeká mě pár pomocných vyšetření. Předloží mě tzv. mamární komisi složené z onkologa, chirurga a radiologa. Ti určí přesný postup při mé léčbě. Od nich dostanu další informace. Sejdou se v pondělí a pak mi někdo z nich zavolá. V pátek jsem ještě stihla nechat si zrentgenovat srdce a plíce.


V úterý odpoledne se ozvala nějaká lékařka a dala mi termíny dalších vyšetření. Zrovna jsem háčkovala. Stačilo otočit návod na druhou stranu a psát. Ve čtvrtek mě tedy čekalo sono a magnetická rezonance. Magnet byl s kontrastem. Od pasu nahoru jsem byla na Evu. Dostala jsem plášť s tkaničkami vepředu. Do ruky mi napíchli kanylu. Lehátko magnetu bylo hdně nízko, špatně se mi lehalo. Bylo to lehátko s otvory na prsa. Jednou rukou jsem se přidržovala, abych mohla kleknout a nepsadla při tom a druhá ruka musela zůstat natažená a bokem. Takže prsa do otvorů dával mladý radiolog. Styděla jsem se až za ušima. Chvilku mě snímali a potom mi do žíly přidali kontrastní látku a zase snímali. Byla mi děsná zima. Nakonec poděkovali za spolupráci a vytáhli kanylu. Cestou z magnetu jsem potkala kolegyni z vedlejšího oddělení v PV nemocnici. Šla s manželem na CT. Svěřila se mi, že on má rakovinu močového měchýře asi v pokročilém stádiu. Ptala se, co já tam a tak už to ví taky. Zhrozila se. Stejně jako já nad jejím manželem. Nebude to mít snadné, vlastně to bude mít hodně těžké. Bylo to v tu chvíli ode mě hrozně hnusné, ale na chvilku jsem si pomyslela, jaké mám vlastně štěstí.
V sobotu jsme měli jít na Mikulášskou zábavu skupin Keks a Kontakt. Hrozně jsem se těšila. Dopoledne jsme ještě stihli takovou mini zabíjačku. Ze 40 kg půlky prasete se toho moc nedá udělat. Jen malé tlačenky, bílá polévka něco se pomlelo na sekanou a nějaké to maso na zmražení. Synovec přemlouval manžela, aby jsme tam přespali, ale on nechtěl, protože mi slíbil tu večerní zábavu. Ještě v autě cestou domů mi přiznal, že mu řekl: "A co kdyby to bylo naposledy..." Přijeli jsme domů, šla jsem do sprchy jako druhá a on celý čisťounký usnul. Když jsem ho vzbouzela, seřval mě na tři doby. Obrečela jsem to. Sedla k PC a spustila slzavé údolí. Pak jsem se oblíkla, zavolala si taxíka (kolega z bývalé práce si v sobotu přivydělává) a jela se bavit. Užívala jsem si to se známýma. Chyběla mi tam kamarádka Marcela s manželem. Asi je nemocná, pomyslela jsem si, netušíc, jak obrovský je můj omyl. Když po půlnoci hráli ploužáky, tiše jsem se vypařila. Opět mě odvezl exkolega. Zlost na manžela mě ale nepřešla. Moc se mě jeho hnusné chování dotklo. Kdyby řekl na rovinu, že nikde nejde a nevykládal takové nesmysly.


Za týden byl Rebelský večírek. Zdravé jádro z obou oddělení mé bývalé práce se už druhým rokem sešlo na předvánočním večírku. Poprvé jsme měli mít na sobě něco zeleného. Teď nesměl na hlavě chybět klobouk. Ve vinárně U Reka se nepilo jen víno a káva, také se soutěžilo. Zdenča vytvořila filmový kvíz. Kromě cen z vinotéky jsem vyrobila tři ceny i já.

Jedna strana diplomu


Druhá strana diplomu.



Hrnek se stejným motivem jako diplom.


No a jedna moudrá sova pro vítěze.

Tak nějak jsem se snažila užívat si, co to jde. Na tomhle večírku s výborným vínkem to šlo samo. Ještě jednou jsem měla možnost, trochu se odreagovat. Manžel kamarádky měl narozky. Připojila jsem se až po denní službě. Těsně před odjezdem u Olomouce jsem zavolala Zdeně, ajestli by mi neobjednala pizzu, protože mi v břiše slušně kručelo v břiše. Přijela jsem tak akorát, pizza na mě v hospůdce Šnyt už čekala. Zbytek osazenstva už byl po jídle, takže o veselé komentáře nebyla nouze. Bavila jsem se přímo královsky. Balzám na moje zjitřené nervy k nezaplacení. Krátce po 22. hodině jsme to zabalili. Byl to moc fajn večer. Tu sobotu jsem to o nemoci řekla v práci a jedna z odezev nebyla zrovna košer. Kamarádka s mužem odešli a my se Zdenou stály venku před hospodou. Podívala se na mě a zeptala se: "Tak co?" Není moc objímací typ, ale tentokrát jsem ji objala a mezi slovy:"Zdeni, já se tak bojím," se rozplakala. "Ale no tak," objala mě taky a pak mě začala zpovídat. Šla se mou k autu i když to pro ni byla cesta navíc...
Měli se mi ozvat z mamární komise, jenže se neozvali a já si nenapsala ani jméno lékařky, která se mnou komunikovala. Znovu jsem tedy navštívila dr. Marušku na onkologii. Uklidnila mě. Předala mě do rukou specialistky na léčbu rakoviny prsou. Určitě se mi ozvou. Chce to jen trochu víc trpělivosti. Ono se to lehce řekne. Když je člověk nemocný, má pocit, že lékaři by tu měli být pro něj. Má pocit, že by se svět měl točit podle něj. Má pocit, že je sám na celé planetě. Je tedy naprosto nezbytné, učit se trpělivosti. Trocha pokory ještě nikomu neuškodila, spíš naopak.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 25. ledna 2018 v 19:31 | Reagovat

Přesně tak- pokora je nutná . I když je rakovina hnusná věc , máš vlastně štěstí , že to jde nějak léčit a je naděje na uzdravení. Spousta jiných diagnóz takový štěstí nemá a léčba pořád neexistuje .

2 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 25. ledna 2018 v 19:40 | Reagovat

Renatko, nejprve Ti držím pěsti v léčbě rakoviny. :-) ♥ Nevím, čím bych Tě potěšila. Myslím na Tebe a přeji Ti hodně sil a podporu Tvých blízkých.
Nedovedu si představit, jak bych reagovala já.
Pak Ti chci pogratulovat k získání 1. místa ve filmovém kvízu a ke krásným cenám. :-)

3 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 25. ledna 2018 v 20:12 | Reagovat

Trpělivost růže přináší a já věřím, že dobrý výsledek čeká i na Tebe. Renatko, myslím na Tebe :-)

4 jeife jeife | E-mail | Web | 25. ledna 2018 v 20:24 | Reagovat

Držím ti palce <3 je vidět, že i když jde o muže, který už není s tebou, pořád je to slušný člověk ...

5 Jitka Jitka | Web | 25. ledna 2018 v 22:33 | Reagovat

Renatko měj trpělivost, říká se, že přináší růže. U tebe to budou růže v podobě uzdravení.Těším se na úterý. S Jankou už jsme se domluvily. Pokud u nás v opičích horách nebude nějaká kalamita, přijedu ráda. :-)

6 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 25. ledna 2018 v 22:44 | Reagovat

[1]: Šance je, to je moc dobře :-)

7 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 25. ledna 2018 v 22:45 | Reagovat

[2]: Já ten kvíz nevyhrála, já vytvářela dárečky. :-)

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 25. ledna 2018 v 22:48 | Reagovat

[3]: To já taky Evi :-)

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 25. ledna 2018 v 22:51 | Reagovat

[4]: Děkuji :-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 25. ledna 2018 v 22:52 | Reagovat

[5]: Juchů, taky se těším :-)

11 stuprum stuprum | Web | 26. ledna 2018 v 2:00 | Reagovat

Bojovat se má jako lvice! :)

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. ledna 2018 v 7:09 | Reagovat

[11]: Ono je to chvilkama těžké... :-)

13 archery games archery games | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 7:18 | Reagovat

Great story. Thanks u so much.

14 signoraa signoraa | Web | 26. ledna 2018 v 9:39 | Reagovat

Renátko, držím ti palce a věřím, že nad tou mrchou zvítězíš.

15 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 12:50 | Reagovat

Manželovu reakci teda moc nechápu :-( ale asi je to pro něj taky těžký a než se s tím sám v sobě nějak popere, tak holt vybouchne. Snad se ale polepší :)
Jen nechápu, tu Dr. Marušku - to je expřítelkyně současného manžela, nebo je to přítelkyně expřítele? :D :-)

16 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 12:52 | Reagovat

A ještě jsem zapomněla dodat, že v tomhle případě je "sobeckost" na prvním místě a je naprosto omluvitelná! :) Pokud jste doteď brala ohledy na ostatní, byla vstřícná vůči okolí pak teď je čas, aby se to vrátilo :)přeju moc moc sil! :)

17 Intuice Intuice | E-mail | Web | 26. ledna 2018 v 17:20 | Reagovat

Renuško, drž se! Já vím, že každé slovo tady je jen slovo. Ale každá podpora je teď nesmírně důležitá. Ještě, že máš přítele a pár skutečných přátel. A taky, dokud to jde, hodně se bav a využívej každé minuty, aby jsi je měla plné radosti.
Ten diplom a hrnečky jsou nádherné. A jedinečné. Líbí se mi. :-)

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. ledna 2018 v 18:10 | Reagovat

[13]: Ok :-)

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. ledna 2018 v 18:11 | Reagovat

[14]: Snažím se :-)

20 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. ledna 2018 v 18:14 | Reagovat

[16]: Manžel se snaží, tohle prostě nezvládl, ale je to jen chlap :-)  :D
A Maruška je expřítelkyně mého přítele. Můj přítel to je kamarád s velkým K :-)

21 Chudobka1970 Chudobka1970 | 26. ledna 2018 v 20:11 | Reagovat

[16]: Opravdu jen kamarád, nic víc :-)

22 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. ledna 2018 v 20:13 | Reagovat

[17]: Snažím se žít každičkou minutu naplno. Užít si den tak, aby nebyl prázdný :-)

23 Janinka Janinka | E-mail | Web | 27. ledna 2018 v 9:57 | Reagovat

Trpělivost a pokora, krásná to slova, dětem to nenásilně liju do těch jejich mozečků od narození :-).

Zvláštní, já na magnetické rezonanci taky mrzla...

24 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. ledna 2018 v 10:33 | Reagovat

[23]: Já se snažila klukům nalít do hlav  toleranci. Trpělivosti jsem se musela nejdřív naučit sama, občas jsem se totiž proměnila v lítou saň a ten starší mě bohužel kopiroval... :-)

25 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. ledna 2018 v 10:16 | Reagovat

Aby člověk mohl nebýt sobec, musí především být, a aby mohl být, musí holt v takové situaci být sobec. Teď se prostě budeš nějakou dobu starat především o sebe, aby ses pak zase mohla starat o druhé. Držím moc palce.

26 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 28. ledna 2018 v 21:33 | Reagovat

Pokora, trpělivost,vykroči tou správnou nohou a hlavně hlavu vzhůru. Vlastně, vždyť už jsi vykročila, mě pomáhalo, že jsem si v těch "občasných krizích" zpívala.Pro muže to byla pecka a musí se s tím vyrovnat.Na oko byl OK, ale dušička byla jak se říká v gatích, občas jsem musela  být ta silnější já :-(  :-)

27 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 29. ledna 2018 v 14:28 | Reagovat

[20]: Ahá, tak teď už tomu rozumím :D děkuji za osvětlení :)

28 pavel pavel | Web | 29. ledna 2018 v 22:33 | Reagovat

Držím ti palce a vidím že to ani doma nemáš tak jednoduché...

29 Ježurka Ježurka | Web | 2. února 2018 v 14:43 | Reagovat

Milá Renátko, vidíš, kolik lidiček jen tady na blogu ti drží pěsti? To už něco znamená a věřím, že to dopadne dobře. Já vím, jak je to těžké, já mám teď taky bobky z toho, že jdu znovu pod kudlu, 13. února nastupuji do nemocnice a i když dělám hrdinku, mám taky strach, ale současně věřím a těším se, že budu zase "normální".

30 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 3. února 2018 v 11:46 | Reagovat

[25]: Asi určitě máš pravdu. Tohle si budu muset vybojovat sama v sobě. Ring volný ;-)

31 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. února 2018 v 18:18 | Reagovat

[26]: Když už si myslím, že to bude jakž takž, přivalí se na mě nějaká malá drcka. No a v tom rozpoložení v jakém jsem, je z toho najednou malá pohroma. Na malou chvilku, než si ujasním, že je to vlastně jen blbost.... :-)

32 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. února 2018 v 18:18 | Reagovat

[28]: Děkuji Pavle :-)

33 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. února 2018 v 18:19 | Reagovat

[29]: Moc ti držím palečky, aby to proběhlo bez komplikací :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.