close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nově na: Chudobka.blogspot.com

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Stáří

12. dubna 2019 v 18:43 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Žena v pokročilém věku zakouší temné stránky stáří. Na dobu, kdy si měla užívat poslední etapu života, zůstala sama. Manžel odešel příliš brzy. A ji to tehdy hodně poznamenalo. Nedávno neočekávaně zemřela i kamarádka. Teď je tu osamocená. Má sice čtyři dospělé děti, vnuky a dokonce i pravnuky, přesto je tak nějak opuštěná. Zůstala závislá na pomoci druhých. Když má dobrý den a zvládne bolesti s pomocí tabletek, dokáže si dojít o berlich do kuchyně ohřát připravený oběd. Moc toho už nenachodí. Občas se při chůzi zastaví a není schopná odlepit nohu od zeme. Naprosto ochromená se drží berlí a v duchu se modlí, aby nespadla. V noci se budí bolestmi tak silnými, že si přeje zemřít. Nejraději by šla do nějakého domova. Má pocit, že je dětem na obtíž. Žije se synem, ale obědy jí nepřipravuje snacha. Vozí je dcera...
Muž v pokročilém věku si podzim života vychutnává plnými doušky. Každý den chodí ven o špacírce. Vlastně by ji ani nemusel mít, ale má tu starou, památeční dřevěnou hůlku moc rád. Rád se prochází městem. Vždycky je kam jít. K malému rybníčku, do parku, kolem přehrady nebo se prostě jen tak toulat po náměstí. Sedne si v jedné z mnoha kavárniček pod slunečník, pochutnává si na exotickém čaji či kávě a občas vyzkouší i nějaký dobrý dortík. Někdy je mu lito, že neměli se ženou žádné děti. Při vzpomínce na manželku se mu zalesknou oči. Prožili spolu spoustu krásných let a teď zůstal sám. Žije už dva roky v Domově pro seniory.
Starší muž žije sám. Ještě když žila jeho žena, tak o víkendu sedli na motorku a vyrazili na výlet. Projezdili spolu celou republiku a Polsko. Když později přišlo dítě, koupili si auto a malé slečně ukazovali krásy naší vlasti. Teď je muž sám. Žena zemřela, dcera má svou rodinu. Tak si začal plnit své sny. Jezdí s místní cestovkou po Evropě. Někdy jen tak sám, někdy s bývalým spolužákem ze základky. Vybírá si autobusové poznávací zájezdy. Případná přeprava trajektem mu ale nevadí. Zato letadlo striktně odmítá. Bojí se.
Postarší žena leží na lůžku a dívá se na pohádku v televizi. Vůbec ale neví, na co se to vlastně dívá. Nerozumí ději. Ale líbí se jí hudba, je taková veselá. Najednou má pod sebou mokro. Netuší proč. Je jí to nepříjemné. Studí to. Žena se začne ošívat. Nesnáší mokro. Mává rukama kolem sebe. Podaří se jí shodit ze stolečku láhev s pitím. Ten hluk ji vyděsí. Žena pláče. Má strach. Přijde ošetřovatelka a začne na vyděšenou ženu pomalu a vlídně mluvit. Když se zklidní, vymění jí mokrou plenu. Žena se začne usmívat. Už je dobře. A zase hraje ta veselá hudba...
Stáří je nevyzpytatelné. Je to jako když vcházíte do neznámého tajemného lesa. Nikdy nevíte, co vás čeká za dalším stromem. Někdy je procházka takovým lesem plná příjemných překvapení. Uvidíte veverku, srnku nebo najdete spoustu krásných hřibů. Jindy je tajemný les plný strašidelných představ. Misto houkání sovy slyšíte hejkaly a z lišky se rázem stane strašlivý vlkodlak....
Stáří dokáže být krásným podzimem života i noční můrou. Nikdo z nás nevi, co na něj vyjde...


Kliknutím na fotku se dostanete na její zdroj.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 12. dubna 2019 v 19:04 | Reagovat

Moc hezky a pravdivě napsané. Opravdu  nikdo z nás neví, co nás čeká ve stáří, a to je dobře. Smutné a opuštěné stáří nechce žádný z nás, a tak dokud to jde, tak si ten život užívejme :-)

2 hrachajdice hrachajdice | Web | 12. dubna 2019 v 19:35 | Reagovat

Všechny 3 příběhy reálný a smutný ,ale realita opravdu taková může být a je - smutná .

3 signoraa signoraa | Web | 12. dubna 2019 v 21:30 | Reagovat

Krásně napsané. Stáří se dá prožít aktivně, pokud slouží zdraví. A to nejen tělesné, ale i duševní.
Moje babička trpěla alzheimrem. Fyzicky zdatná, ale měla jen občas jasné chvilky, kdy si uvědomovala kým je. Utíkala mamince z bytu, někdy jen po domě, kdy budila v noci sousedy a vyprávěla jim, jak sloužila u Lobkowiczů na zámku. Pak přišly problémy s hygienou a já se snažila mamince pomoci. "Děkuju vám paní", jsem slyšela tři dny. A ten čtvrtý se projasnila mysl a babička, kterou jsem milovala, mě poznala: "Ty jsi za mnou přijela?" Mělo smysl jí říkat, že už jí tři dny převlékám, myju a peru její věci?
Maminka měla obrácený problém, artridudu, revmatismus a bolesti. Mozek pracoval analyticky. Chtěla jsem jí dosloužit, ale sestra byla proti a "šoupla" jí do LDN. Téměř neschopná pohybu, odkázaná na pomoc druhých, těšící se z nívštěv, kdy si uvědomovala, že takhle vypadá konec.
Co je lepší???

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. dubna 2019 v 21:55 | Reagovat

Staří je kouzelná obálka.
Teprve až se otevře...

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. dubna 2019 v 0:36 | Reagovat

Ve kterém z těch příběhů jednou budem my?

6 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 7:50 | Reagovat

[1]: Žít naplno každý den a dokázat se radovat i z maličkostí... :-)

7 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 7:54 | Reagovat

[2]: Realita dokáže být nejen smutná, ale i velmi krutá. Třeba když slyšíš tohle: Ve své podstatě to není moje matka, musím se šetřit, až se mě moji rodiče budou potrebovat.... ???

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 7:57 | Reagovat

[3]: V takových případech je bezva nemít sourozence. Muselo to být pro tebe dost těžké. A to ani nemluvím o mámě... :-(

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 7:58 | Reagovat

[4]:... teprve pak se uvidí, jaké karty nám osud rozdal... ;-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 8:02 | Reagovat

[5]: Možná raději nic nečekat, na nic se nespoléhat a prostě žít život jak nejlépe umíme...
Dávat, ne brát...
Odpouštět, ne nenávidět...
Přát, ne závidět...
Milovat a mít rád...

11 Sugr Sugr | E-mail | 13. dubna 2019 v 8:38 | Reagovat

Stáří...
ti co se jich to týká, už nenapíšou, či nedokáží objektivně napsat jaké je jejich stáří. Ti co to pozorují jen "z venčí" to dokáží tak hezky popsat jako blogerka Chudobka. Jakoby její zaměstnání souviselo s péčí o lidi nad 60 let. O seniory...
Není nad vlastní zkušenost péče o rodiče, není nad každodenní žití s nimi v jejich stáří.
Kdo nepoznal, nemůže posuzovat.
Kdo to zná "jen" z vyprávění, myslí si, že starý člověk je jako malé dítě.
Takový Omyl s velkým "O" mohl napsat jen ten, kdo nezažil...
Chudobko, Vaše postřehy jsou Vaše, moc Vám přeji, abyste je nikdy nemusela zažívat denodenně s Vašimi rodiči.
Stáří je kruté, není pohádkové, ale o tom vědí jen ti, co zažívají... ;-)
Jen...
i děti rodičů stárnou..., co pak? O_O

12 Sugr Sugr | 13. dubna 2019 v 8:38 | Reagovat

[4]:
Neřekla bych Pavle,
s kouzlem to rozhodně nená nic společného.
Bohužel. ???

13 Sugr Sugr | E-mail | 13. dubna 2019 v 8:40 | Reagovat

[1]:
I když není stáří opuštěné,
není hezké Evi, to mohu jen potvrdit,
nevím jakou máš zkušenost s rodiči ve věku nad 60 let, kdy už zdaleka nejsou jak malé děti. ;-)

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 8:51 | Reagovat

[11]: Milá Sugr, mezi postřehy jsou i ty  moje, s mými rodiči, s tchýní a tchánem. Jsou to moje prožitky...

15 Sugr Sugr | 13. dubna 2019 v 8:54 | Reagovat

[14]:
Chudobko, mám uveden mail na svém blogu, pokud jsi něco podobného zažila či zažíváš, a budeš mít čas a náladu, ozvi se mi, je to velmi těžko období...,
nepochopí,kdo nezažil...

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. dubna 2019 v 9:35 | Reagovat

Pěkně a citlivě napsané. Jsou to zcela individuální příběhy, někdy spokojené, jindy méně šťastné. Ale to ostatně neplatí zdaleka jen pro stáří.

17 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 15:11 | Reagovat

[15]: Děkuji za nabídku, možná ji využiju :-)

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2019 v 15:13 | Reagovat

[16]: Stáří rozhodně není procházka růžovou zahradou... ;-)

19 Jitka Jitka | E-mail | Web | 13. dubna 2019 v 15:19 | Reagovat

O všem, o čem píšeš, přemýšlím každou noc od tří do pěti, kdy ne a ne znovu usnout.Zatím dobrý, pokud se ráno vzbudím,dejchám a nějak se vyplazím z postele, je to dobrý. Ale jak to bude postupovat a končit, o tom bych raději nepřemýšlela.Jenže myšlence neporučíš a nespavost je úrodná půda pro takové myšlenky.

20 Janinka Janinka | E-mail | Web | 13. dubna 2019 v 15:34 | Reagovat

Má babička, které je 92, se nedávno po pádu vrátila z LDN. Za tu dobu se stihla pohádat se synem a snachou, mým tátou a nevlastní mámou. Řekla, že s nimi končí, že si vše zařídí sama a oni to přijali. A na koho to asi tak padlo? :-(

21 blondýna blondýna | 13. dubna 2019 v 15:51 | Reagovat

Co člověk, to osud a úplně jiná cesta.
Přála bych všem krásné a důstojné staří, jenže co jsem viděla na interně, v domovech důchodců a na geriatrickém oddělení psychiatrického ústavu, má hodně vzdáleno do ideálu.

22 Jiřina Jiřina | E-mail | 13. dubna 2019 v 17:52 | Reagovat

Tohle, je, milá Chodobko, velmi výživné téma.
Jedna moje příbuzná nechala svoji dceru prodat dům, odstěhovaly se spolu do paneláku a později chtěla k jinénu svému potomkovi, tyto další děti tím obrali o dědictví po tátovi. Byt zůstal té dceři! Ale postarala se o mámu, to jo.
Já sama už přecházím plynule do této kategorie, mladí, kterým je kolem padesáti ( kdy to stihli? ) mají občas se mnou taky radosti, když potřebuji odvést z nějakého špitálu!
Naštěstí máme dobré vztahy, juch.
Jiřina z N.

23 Jiřina Jiřina | E-mail | 13. dubna 2019 v 17:54 | Reagovat

OPRAVA:
mělo být odvézt, vodit z Prahy k nám by bylo zdlouhavé!
Omlouvám se. Jiřina z N.

24 Hanka Hanka | 14. dubna 2019 v 11:27 | Reagovat

Tohle je téma, o kterém se nepíše lehce, ale je potřebné. Říká se, že každý zestárne, ale každému se to nepodaří. Dost lidí umírá ještě v mladém věku a těm starším a starým pak zbývá další trápení. V naší společnosti se pěstuje hlavně kult mládí a krásy, téměř denně jsou nám podstrkávány fotografie nějakých "celebrit", jak se má vypadat ve zralém věku a když se přehoupne čtyřicítka, je člověk pro některé už "starý" a pozná to hlavně, když hledá práci. Neválí-li angličtinu téměř jako rodilý mluvčí a nevypadá-li jako herec, nehledí se na jeho zkušenosti a je mu to dáváno najevo, což zase nejsou tak řídké případy. Vztah ke starým lidem se vytváří už v dětství a určitě dítě vnámá, jak se rodiče, kteří mu většinou jsou vzorem, chovají ke starým a starším lidem. Občas to vidím a je mi z toho špatně. Pokud je člověk zdráv (aspoň obstojně) i ve stáří, pak má vyhráno. Poblíž mého bydliště je "domov" pro nemocné Alzheimrem. Takový závěr života si lidé  nezaslouží, i když si to možná neuvědomují. Takových témat, jako je tohle, by mělo být více a Chudobka to dovede hezky popsat. :-)

25 Intuice Intuice | E-mail | Web | 14. dubna 2019 v 18:54 | Reagovat

Nikdo neví, v kterém z příběhů jednou bude...

26 Sacharin Sacharin | Web | 14. dubna 2019 v 19:23 | Reagovat

Zařazuji do výběru. Čekala jsem, co z toho vyleze za pointu a je trefná... krásná i děsivá...

27 Mirijam Mirijam | Web | 14. dubna 2019 v 22:03 | Reagovat

Kdo nezkusil na vlastní kůži, neuvěří. Moje kamarádka kvůli mamince ztratila celý život. Nevdala se, neměla děti, podrážděná, nadaná, ale nadání jí přišlo vniveč, zanechala práce kvůli mamince ... . Teď je sama, zatrpklá, ale pořád se snaží najít sociální kontakty. Ale s partnerstvím - nechci být špatným prorokem - to nejspíš nevyjde. Má zvláštní představy a požadavky na partnera.
Denodenní péče o starého člověka, když má člověk vlastní rodinu, bydlí jinde, není nikdo, kdo by ho alternoval, chodí do práce, fyzicky to snad by ještě nějakou dobu zvládal (někdy je sám nemocen - můj švagr), ale ta psychika. Lidé mnohdy nevědí, co říkají a jaký to má dopad na ty, co se o ně starají. Nelze se na ně zlobit. Mnozí říkají, já už to nevydržím, zemřu dříve než ona/on. Než být odkázaná na denodenní pomoc dětí, nechtěla bych jim být na obtíž, by asi byla lepší pečovatelská služba v domácím prostředí, pokud by člověk mohl být sám. Ale úplně nejlépší v pozdním věku je jít spát a už se neprobudit a do konce života být soběstačný. Což je idylka, protože nikdo neví, jak skončí. :-(

28 tema-tydne tema-tydne | 15. dubna 2019 v 0:06 | Reagovat

Moc hezky napsáno... :-)

29 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. dubna 2019 v 12:08 | Reagovat

[19]: Je to smutná realita Jity...

30 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. dubna 2019 v 12:09 | Reagovat

[20]: A to mě mrzí Jani, staří lidé bývají občas umanutí a špatně snášenliví...

31 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. dubna 2019 v 12:11 | Reagovat

[21]: Mluvíš mi z duše Simi, úroveň nemocnic by se měla posuzovat podle LDN...to bychom se nestačili divit...

32 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. dubna 2019 v 12:14 | Reagovat

[24]: Chování vnoučat k babičce je mi taky občas proti srsti. Občas bych rodiče těchto rozmazlených nevychovanců chytla a pořádně s nima zatřepala, aby se konečně probrali...

33 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. dubna 2019 v 12:14 | Reagovat

[25]: Raděj o tom moc nepřemýšlet...

34 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. dubna 2019 v 12:15 | Reagovat

[26]: Děkuji :-)

35 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. dubna 2019 v 12:21 | Reagovat

[27]: Tak a to je druhá stránka stáří. Sama jsem si vyzkoušela, jak dokáže vysávat z člověka energii a brát chuť do života. Tátu nezajímalo, že mám i svůj osobní život, svou rodinu, práci. Na prvním místě měl být on, na druhém a třetím taky on, pak já s vnuky a pak teprve zbytek světa. A přitom to byl jinak velmi hodný člověk. Ale samota umí být hodně zlá...

36 Růža Růža | E-mail | Web | 17. dubna 2019 v 14:11 | Reagovat

Na konci března zemřela manželova maminka. Dožila se požehnaného věku 87 let, ale bohužel několik posledních let trpěla Alzhaimerovou nemocí. Čtyři roky byla v DD, kde je oddělení pro tyto nemocné. Domácí péče už nebyla možná. Poslední dva roky už jen ležela, nemluvila a myslím, že už nás ani nepoznávala. Takový konec života si nikdo nezaslouží, tahle nemoc vezme člověku všechno osobnost, vzpomínky, všechno, co znal a uměl. Ne každý má štěstí, že konec života prožije v dobré fyzické a psychické kondici.

37 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 28. dubna 2019 v 7:18 | Reagovat

[36]: To je velmi smutné. Je to opravdu děsná nemoc. Nevím, jestli je horší pro pacienta nebo pro jeho nejbližší...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.