
Smutná...
20. května 2019 v 15:19 | Chudobka1970 | Kaleidoskop dní
Komentáře
Sedmikrásko,
bude líp. Napsala jsem ti teď mail s konkrétními kroky, tak, kdyby nebyl k nalezení, prozkoumej spam!
Milá Renátko, teď mám na krajíčku já. Taky se někdy s manželem chytneme, většinou je to kvůli blbosti, ale až tak strašné to nikdy nebylo. A proto vím, že to hodně bolí a asi ještě dlouho bude. Já bych s ním nemluvila asi tak půl roku, jestli vůbec. Myslím na Tebe, drž se, ty si takové jednání nezasloužíš a už vůbec ne za takovou malichernost.
Renátko smutné, hodně smutné. Zvlášť když víme, jak jsi pracovitá, hodná a co máš za sebou. Tvůj muž musí mít někde v sobě strašně nízké sebevědomí, když potřebuje zhazovat Tebe takovým kalibrem, věřím, že to moc bolí, navíc, když to slyšeli mladí. Jen se bojím, že řešení, kromě radikálního není. Držím palce a hladím na dálku.
Někdy člověk vyletí třeba i pro naprostou blbost, to celkem chápu. Tenhle výstup už je hodně přes čáru, je zvláštní, že ho nedokázalo zastavit ani přihlížející obecenstvo. Třeba je za vším nějaký jeho problém, čímž ho v žádném případě nechci omlouvat, ale zkuste si o tom promluvit. Těžká rada, držím palce ![]()
A vidíš, já myslela, že tohle už máte za sebou.
Oba jste překonali svá onemocnění, tak tedy proč, když si už můžete jen lebedit.
Je mi to líto, protože je to zbytečné, jsme na světě jen krátce a půjčeni.
Myslím na tebe, jsem nemile překvapená, tohle jsem konkrétně u vás už číst nechtěla..
Tohle běsnění zapšklého muže taky znám. Okamžitě jsem šla od něho. Myslela jsem si, že jste od sebe, a zatím je v tvém dosahu? Tohle budeš cítit hodně dlouho, ještě že máš už lepší práci. Pohanění hospodyňských kvalit nese žena hodně těžko. Jsou to ale je věci. Bude třeba si sednout a určit si mantinely, kam až tě může obtěžovat. Moc ti držím palce a ať podrží tvoje rodina, zasloužíš si to ![]()
Vůbec se ti nedivím. Mnoho povyku pro nic, spíše pro světla a ještě takhle hnusně. Vždyť se to dá vyřešit o nějaký den později a je zbytečné tropit takový humbuk. Dá se zvýšit hlas, dá se omluvit a napravit to. Ale takhle to člověka vždycky raní.
Ještě před dětmi. I to bývá výprava do života. Přeji, ať se situace zklidní a je zase rodina v pohodě. ![]()
Ježíš, tohle sem snad ani nepiš. Už jednou jsem tu četla podobný článek. Napíšu pod něj to samé, nebul, budeš vošklivá, je to kretén a oprav si ty překlepy...
Je vidět, že jsi furt ještě rozčilená...
[6]: Já se svojí povahou bych to tím hrncem přetáhla, ale já jsem taky dvakrát rozvedená... ![]()
Je zvláštní, že ti, kteří ostatní považují za neschopné, mívají sami do dokonalosti dost daleko. Ale ono je vždycky snazší vynadat druhému než sám sobě.
Milá Renátko, nebudu lhát, že mě také někdy mužští (záměrně píši v množném čísle) nebuzerovali. To jsem byla ještě mladá a hloupá. A víš, co bych udělala dnes? Sbalila bych kufr (pokud se můžeš uvolnit z práce)nebo o víkendu a byla bych na pár dní pryč. Neřekla bych kam jdu, ani kdy se vrátím. Po návratu bych se vůbec nebavila, jela bych si vlastní lajnu. Předpokládám, jak tě z toho blogu znám, že se asi rozvádět nechceš. Potom se ale musíš zařídit sama pro sebe. Pokud máš kamarádky, vyrážej za zábavou, na kolo s kamarádkami. Nebuď smutná, jsi schopná, šikovná ženská a NIKDO nemá právo tě takhle nadávat a urážet. To dělá jen primitiv. ![]()
To jsem, po tom všem, čím sis prošla, vůbec nečekala
. Na to asi bude jiný ženský a mužský přístup k řešení problému. Podle mne je horší to, že to viděli a slyšeli syn se slečnou. Co syn... toho to možná nepřekvapilo, ale ta slečna ... Zaráží mě, že dospělý syn nějak nezastavil rozlíceného tátu, tedy nečtu to tady. Ale být v kůži té slečny, tak si pomyslím, co když ten syn=partner, se třeba po letech bude chovat stejně ke mně?
Tohle mě napadlo, ale ty se hlavně drž a chybu jsi v životě udělala asi hlavně tu, že jsi mu hned v začátku nedala najevo, co až si může dovolit. Snaž se co nejrychleji sebrat a buď nad věcí. ![]()
[1]: Budu to zapomínat dlouho. Máš pravdu. Je mi z něho nanic....
[3]: Bavit se s ním budu muset, v červnu letíme di Egypta. A téhle dovolené se nevzdám. Hodlám si to tam užít ![]()
[5]: Nejspíš máš pravdu, ale já si taky pracovní problémy nehojím na něm....
[7]: Dneska jsme si volaly s babi a ona je jednoznačně na mé straně. I přesto, že jsem to celé zavinila já....
[9]: Byla jsem z toho vedle. Potřebovala jsem to ze sebe dostat. Bylo toho na mě najednou zase moc...
[11]: Nikdo z nás není dokonalý. Bohužel, někdo to stále ještě neví...
[12]: Nebudu sedět doma. Zitra jdu nakupovat...
[14]: To máš pravdu. Neměla jsem si od samého začâtku nechat.....na hlavu.
Moje kamarádka žije v takovém manželství 30 let. Její muž je cholerik a ona ví, že proti tomu nemá šanci bojovat. Z kraje chtěla od něj utéct až bude dětem 18 let, aby měli nerozvedené manželství, ale nyní, když už jsou děti dávno z domu přišla na to, že si nebude zvykat na nového muže, který by určitě měl zase jiné chyby než ten, co si na něj, i na tu jeho velmi špatnou povahu, zvykla.
Zůstala s ním a snaží se jeho nálady a zlobu NEvnímat, prostě si myslet své a být v klidu!
Zkus to Chudobko,
on žádný muž, zvláště ten co by byl k tobě věkem, není ideální, věř tomu.
Sice tě tady veškeré komentující blogerky nabádají k úprku, ale myslím, že když jsi zvyklá na muže po svém boku, že by jsi sama žít nechtěla. (?)
Zkus se nad jeho NÁLADY povznést, myslet si své a být v klidu.
Prý to jde.
Ano, ona tak žije spokojeneně, prý se to dá naučit.
Držím palce, ať nejdeš, v případě útěku, z bláta do louže. ![]()
A proč se vlastně nerozvedeš/dete? (už si nepamatuji zda jsem tu tykala nebo vykala)
Já tenhle blog mám prostě zafixovaný s takovými smutnými články a vždycky mě napadne, proč s ním jste...
Ale my se s manželem taky kolikrát porafáme jak psi a řekneme si dost ošklivých věcí, no ale pak přijde takové to že to člověk vlastně nemyslel vážně a tak..
i když manžel mi neříká, že mě zabije..to říkám já jemu!![]()
[27]: Po zkušenost z naší krize říkám, nauč se VEDLE NĚHO samostatně žít, neutíkej, žij si podle svého. Jde to, můžu to potvrdit. Teda pokud to není extra ponižující. Okolí je při tobě, snad tě podpoří i přihledání nového smyslu tvého života. Přeju ti to a držím palce. Je tolik činností, kterými si při něm můžeš dělat radost i život lepším. A zakaž si, aby na tebe tak řval s tím, "ať ti vyká" - je horší říct "vy vole" než prostořeké "ty vole"! ![]()
[27]: Já mám strach ze samoty. Zatím neutíkám nikam. Ale vědomí, že jsem finančně nezávislá a klidně si můžu z fleku pronajmout byt, to mi přijde jako moc fajn. Ten můj cholerik neví, co doma má za poklad ![]()
[28]: Rozvod beru jako poslední možnost. Nebo spíš jako prohru...
[29]: Nedokázala bych žít vedle něj Kitty. To už bych raděj byla sama...
[30]: Tak to na rozdíl od tebe já finančně nezávislá nejsem, i když bych s přispěním hospodáře klidně být mohla. Ale zase se bez omezení můžu zařídit pro sebe. Už "zadnice" byla pro mě osamostatněním ![]()
[31]:
Chudobko znám hodně žen, které považují rozvod za výhru, tedy jejich výhru, kdy začnou konečně prý žít. Ostatně je tu dost blogerek, které se na osamocení a samotu vyloženě těší a nemohou se jí dočkat, třeba i v případě až je děti opustí.
Znám též muže (nejednoho) od kterých odešla jejich žena a oni zažívají prý nejšťastnější období svého života - samotu! Přestože byli zvyklí žít s manželkou třeba i 20 let. Věřila by jsi tomu? Já taky ne, kdybych se s těmi lidmi denně nesetkávala a neznala je hodně, hodně dlouho osobně. ![]()
Renátko, čtu a je mi z toho smutno. Nejde o to, že jste se chytli, to se ve vztahu stává a kdo tvrdí, že ne, tak lže. Tady jde o ty jeho výbuchy vzteku a hlavně ta sprostá slova. Sakra, to on je tak dokonalý, že nikdy nic nezapomněl?
Každý, kdo v té situaci nebyl, si vytvoří jen určitou představu a protože jsem sám vznětlivý člověk vím, že někdy stačí málo a člověk vybuchne. Ale na druhou stranu, jste oba dostpělí lidé a až opadne největší stres, je dobré si o všem v klidu promluvit.
[33]: Pomaličku se to dostává do rádoby normálu. Nesedím doma ufňukaná, zašla jsem si k holiči, koupila si nové šaty a sukni...
[34]: Samota je dobrá jen pokud se mám ke komu vracet...
[36]: Asi ano, je to přece pán tvorstva....
[37]: Ani já nejsem jiná, dokážu vyletět jako čert z krabičky, ale má to své hranice...
Jsem z toho jeho výbuchu konsternovaná. Po tom, čím jsi prošla, jsem si myslela, že je všechno relativně v pořádku. Ono nic není na 100 %, všude je něco.
Vzala jsi to za dobrý konec - holič, nové šaty, sukně. Žila bych si podle svého a jeho bych si nevšímala. Jde to. Kor, když máš dobrou práci a hodně dobrých přátel, Také hodně koníčků.
Držím pěsti! ![]()
Renatko, čtu to až teď se zpožděním. Je mi to líto, protože jsi úžasný, sluníčkový člověk. Všude je něco, občas bouchne každý. Ale myslím, že sprosté nadávky a urážky už hraničí s psychickým násilím. Jestli to už náhodou není přes...
Kdybys někdy potřebovala se vypovídat, tak se klidně ozvi.





To budeš zapomínat hodně dlouho, jestli někdy vůbec. V těchto chvílích se, Chudobko, strašně těžko radí, obzvláště, když vím, že to není poprvé.