Myslet pozitivně s úsměvem na rtech Usmívající se

Desatero plusů

26. února 2020 v 20:48 | Chudobka1970 |  Téma týdne
Nejsem věřící, alespoň ne v tom pravém, náboženském, slova smyslu. Přesto by se dalo říct, že mám své desatero. Udržuje mě při zdravém rozumu. Umožňuje mi odpočinout si, podívat se na věc z jiné strany, mít radost i z drobností.
1.) Věřím
Věřím v dobro. Věřím v sama sebe. Dalo mi hodně práce, než jsem se to naučila. Nebylo to vůbec snadné. Cesta k sebelásce byla hodně slzavá. Nikdy jsem neoplývala přílišnou sebedůvěrou. Snad jen v práci jsem si víc věřila a věřím. Něco umím a umím to prodat tak, abych druhým pomohla. Pomalu, někdy bolestně, jsem dospívala v manželství. Kluci mě potřebovali. Snažila jsem se ze sebe vydat to nejlepší a vychovat je jak nejlíp umím. Abych se nikdy nemusela za svoje činy stydět. Děti téměř vždycky kopírují chování svých rodičů. V tom dobrém i v tom špatném. Dnes už vím, co znamená okřídlené: malé děti, malé problémy, velké děti, velké problémy...
2.) Pomáhám
Je hodně lidí, kteří potřebují pomoc. Mám ráda svou práci. Ošetřovatelství se stalo mým denním chlebem. Dokážu být empatická. Moc dobře vím, že slova někdy zmůžou víc než léky. Pokud mě zaujme nějaký příběh, na jehož konci je žádost o finanční pomoc, nejsem lakomá. Snažím se staré věci nevyhazovat, ale dávat do sběrných kontejnerů charity. Staré řčení říká pomož a bude ti pomoženo. Na to ovšem nespoléhám. Pomáhám proto, že to tak cítím. Někdy stačí jen málo, pustit sednout někoho v pouličce, přidržet dveře mamince s dítětem v náručí, pustit před sebe k pokladně človíčka s jednou věcí k zaplacení, zablikat světly aby auto z boční ulice mohlo vyjet...
3.) Rodina
Dřív jsem občas byla raději v práci než doma s manželem. Tam jsem měla pocit, že to, co dělám, dělat umím a má to smysl. Časem jsem se naučila mít se víc ráda. Teď rději trávím víkendy s mužem než v práci. Je mi fuk, že mám to menší výplatu. Rodina je pro mě na prvním místě. Život mě i mého manžela tvrdě poučil o tom, jak se během jedné minuty dokáže otočit proti nám. Jsem vděčná, za každou chvilku strávenou se svými syny. Letos budu mít kulatiny. Pozvala jsem na ně i dvě sestřenice z tátovy strany. Nechci, abychom se scházeli jenom na pohřbech. Chci, aby je blíž poznali i kluci.
4.) Přátelství
Moc přátel s velkým P nemám. Zato vím, že se na ně můžu kdykoliv obrátit a že mi pomůžou. A oni taky vědí, že jsem tu pro ně. S Janou a Lenkou jsem vyrůstala. Půjčovaly jsme si oblečení. Vozily sousedovic miminka v kočárku. Chodily spolu na zábavy, pak i na svatby. Loni mě a mého muže obě pozvali do rodiny na oslavu kulatin. Letos v červnu jim to oplatím.
Zdenču mi poslalo samo nebe. Znaly jsme se už dřív, ale teprve vážná nemoc mi otevřela oči, abych konečně uviděla svého anděla střážného. Držela mě nad vodou. Díky ní jsem to všechno snášela líp. Chodily jsme spolu na obědy nebo večeře, do kina nebo jen tak na nákupy.
No a bývalý kolega Štefan mi zachránil manželství. Můj muž na něj nejspíš žárlil. Začal se chovat mnohem líp. Díky Štefanově lásce k přítelkyni jsem viděla, jak se může chlap hezky chovat k ženě. Choval se hezky i ke mě. Bral mě takovou, jaká jsem. Strašně dobře se nám spolu pracovalo. Jeli jsme na jedné vlně. Občas jsme si spolu zašli na večeři. Skoro vždycky i se Zdenčou. Už víc než rok jsem se se Štefanem neviděla. Občas mi písne sms a to je všechno. Vstoupil mi do života, aby mi ho rozsvítil.
5.) Hudba
Hudba je mou součástí. Mám ráda vážnou hudbu, lidové písničky, rock, country, pop... Písničky se mnou jdou od malička. Neprožiju bez ní ani jediný den. Lásku k hudbě mi vštěpoval táta. Hodně mi zpíval, třeba když jsme spolu jeli autem. Jako malá holka jsem znala spustu lidovek a táborových písniček. Hudba odráží mé emoce. Je mi smustno, pustím si rockový ploužák. Je mi veselo, poslouchám nějakou momentální pecku a tančím při tom. Píšu, pustím si instrumentální skladby.
6.) Četba
Když čtu, dokážu se do příběhu vžít. Jako bych se dívala na film. Jsem schopná sedět nad knihou třeba do dvou do rána. Lásku ke knihám mi předala moje máma. Milovala červenou knihovnu.
Na základce jsem díky čtení uměla pravodpis. Prostě jsem viděla, jak to má vypadat. Moje slovní zásoba taky nebyla k zahození, velice snadno jsem se dostala k jádru pudla. S léty je to bohužel tak trochu horší, občas musím vhodná slova hodně hledat...
Když čtu, jsem odstřižená od reality. Jsem v příběhu a unikám před hádkami a jinými radostmi manželského života. Párkrát jsem si dokonce četla místo obligátní bolesti hlavy... Čtou i mí synové. Ne tolik, jako v pubertě, ale čtou. Ten mladší si přál jako dárek herní knihu, jejíž příběh si dotváří pomocí aplikace v mobilu.
7.) Vyrábím
Když byli kluci malí, pletla jsem jim svetry s oblíbenými obrázky. Každoročně háčkuji hračky na vánoční charitativní akci pořádanou FB skupinkou. Posílám vánoční dárečky pro postižené děti, pro seniory do domova důchodců. Také háčkuji chobotničky pro nedonošená miminka. Nějaké hračky se mi podaří prodat, ale víc jich rozdám. Umím to s frivolitkovou jehlou. Vytvořila jsem s ní spoustu záložek do knih a přívěsků. Baví mě i vyšívání, falešný patchwork ze stužek a špendlíků nebo třeba papírové 3D origami. Občas mám pocit, že jsem se narodila ve špatném století. Ale když si sednu a začnu tvořit, všechno ostatní jde stranou. Počítám oka, značím si řady, prostě mám v hlavě jen tu jedinou věc, kterou vyrábím. Když se mi nedaří, začínám znova a znova. Chci, aby byla perfektní. Aby udělala radost.
8.) Jízda na kole
Už na základce jsem jezdila na skládačce okruh Kelčice, Všesovice, Výšovice několikrát týdně. Na volejbalové tréninky
do Otaslavic jsem také jezdila na kole. Kluci s úsměvem vzpomínají na výlet Prostějov - Machocha (a zpět), jak jsem slzavě stávkovala hned cestou tam, na Drahanském kopci. S manželem bereme na tuzemskou dovolenou obě naše kola a podnikáme cyklovýjezdy. Když sednu na kolo, pustím si hudbu, je mi fajn. Vyčistím si hlavu. Utřídím své myšlenky. Vychladnu. Při tom všem dělám něco málo pro svou kondici.Trocha péče o stárnoucí tělo vůbec není k zahození.
9.) Fotím
Pokouším se zastavit čas objektivem foťáku. Památka na to, jak jsme vyrůstali je dnes už úsměvná. Zachytit krásu a jedinečnost okamžiku je umění. Učím se a baví mě to. Jsem žena, takže se ráda pochlubím svými fotkami. Mezi těmi stovkami záběrů se mi jich několik opravdu povedlo. Ráda se probírám starými fotkami a vzpomínám. Nejde žít bez minulosti. Vzpomínky nás utvářejí. Můžeme se z nich poučit. Zachytím prchavý okamžik pro sebe, pro své děti, pro jejich děti. Jednou vezmou fotku do ruky a pokusí se vzpomenout...
10.) Píšu
Sdílená radost, dvaojnásobná radost. Sdílená bolest, poloviční bolest. Když to mám černé na bílém, je to definitivní. Přečtu si to, pojmenuju to a najednou už vím. Tady na blogu mám i odezvu. Když mám bolístku, vypíšu se z ní a vy mi nastavíte zrcadlo. Psaní mě vždycky bavilo. Slohové práce mi nikdy nedělaly problém. Moje fantazie mi při tom hodně pomáhala. Jako správná puberťačka jsem si psala deníček. Psala jsem si dopisy s kamarádkou Magdou. Jezdily jsme spolu na pionýrské tábory. Pak se naše cesty rozdělily. Psala jsem taky s Tomášem, svou první láskou. On mi posílal dopisy na internát. Samozřejmě, že jsem si psala i se svým budoucím manželem. On mi také psal na intr. Jeden by nevěřil, jaký to byl romantický kluk. Nedávno jsem našla pár láskyplných dopisů mámy a táty. Je to můj malý poklad.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 26. února 2020 v 21:05 | Reagovat

Milá Sedmikrásko (už se zas začínáš v trávnících hojněji ukazovat),
to je to nejlepší desatero, co jsem četla. Tak moudré shrnutí... Na některých místech mě až mrazilo...

2 Ian Dury Ian Dury | E-mail | Web | 26. února 2020 v 21:14 | Reagovat

Ta jména těch vesnic u vás mi znějí téměř exotický.. To u nás máme zas třeba okry Kralupy, Veltrusy, Vsestudy, Dedibaby, Zelcin,Zalezlice, KozarovicrBrozanky snku, Mělník.. Horní Pocaply, Hvevice a vlakem zpet

3 King Rucola King Rucola | Web | 26. února 2020 v 21:46 | Reagovat

vekmi pobozne desatoru! Fajn, gratulation.

4 Hanka Hanka | 26. února 2020 v 23:09 | Reagovat

Reni, tvoje desatero se mi fakt líbí. Po pravdě, já to pravé křesťanské desatero ani neznám, tedy nedala bych ho celé dohromady. "Pravý křesťan" to možná nechápe, ale proč neříct nahlas jak to je? Bezva článek. :D

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. února 2020 v 0:14 | Reagovat

Dobré a praktické desatero člověka, který to má srovnané v hlavě.

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 27. února 2020 v 6:40 | Reagovat

Je to poučení ze života a máš už jasno. Tvoje články mají hlavu a patu, ráda je čtu a často v nich najdu poučení i pro sebe. Děkuji za to :-)

7 Růža Růža | E-mail | Web | 27. února 2020 v 8:23 | Reagovat

Krásně napsané desatero. Přivedlo mě k zamyšlení nad svým životem. :-)

8 Signora Signora | Web | 27. února 2020 v 13:25 | Reagovat

Renátko, napsala jsi krásné desatero, které je současně tvým vyznáním. :-)
Já to pravé desatero ještě, díky babičce, dokážu odříkat. Ale jsem spíš agnostik.

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 27. února 2020 v 13:47 | Reagovat

desetihvězdičkové :-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:20 | Reagovat

[1]: Jů, když se vtírám do trávníků, to bude brzy jaro :-)  :-)  :-)  :-D

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:21 | Reagovat

[2]: Taky dobrý názvy :-D

12 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:22 | Reagovat

[3]: Já se ale nemodlím... 8-O  8-)  :-)

13 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:25 | Reagovat

[4]: Mě to pravé desatero přjde strašně přísné.... ;-)  :-)

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:27 | Reagovat

[5]: Děkuji, tvá slova mě potěšila :-)

15 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:34 | Reagovat

[6]: Vůbec není za co milá Kitty. Já zase moc ráda chodím nakukovat k tobě :-)

16 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:35 | Reagovat

[7]: Když jsem ho psala, taky mi ledaco hlavou proběhlo :-)

17 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:37 | Reagovat

[8]: já věřím, že něco mezi nebem a zemí je, ale v Boha nevěřím. :-)

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. února 2020 v 14:37 | Reagovat

[9]: Děkuji ti :-)

19 Nikola Nikola | Web | 27. února 2020 v 14:49 | Reagovat

Krásné desatero. :-)
Jsem křtěná, ale jen protože si to přála babička. V něco určitě věřím, ale Bůh to není.

20 Kitty Kitty | E-mail | Web | 27. února 2020 v 15:10 | Reagovat

[15]: Bohužel jsem už dlouho nic nenapsala, ale možná se polepším :-)

21 VendyW VendyW | E-mail | 27. února 2020 v 15:24 | Reagovat

Deník jsem si nikdy nepsala, ale pomáhá mi blog stejně jako tobě. Za to jsem psala mnohastránkové dopisy které jsem ještě zdobila kresbami. Hudba mě taky provází celým životem, nejdřív jsem hrála v lidovce sedm let na kytaru, ale pak už to byly magiče a pásky, kazety a nakonec céda. Bez knih si nedovedu představit žádnou volnou chvíli. Já bych ještě k tomu přidala zahradu. :-)

22 Jiřina Jiřina | E-mail | 27. února 2020 v 15:32 | Reagovat

V mládí mi bylo líto, že jsem na náboženství nechodila, zato dnes kostely a církevní památky ráda navštěvuji. Své vnitřní DESATERO mám, snažím se podle něj žít a v něco věřím, ale nejsem katolička.
Už jsem o tom také na blogu psala.
Žádné politické, ani církevní organizace nevyhledávám.
Moc pěkně jsi to pojednala, Reni.
zdravím Jiřina z N.

23 JaraD. JaraD. | Web | 27. února 2020 v 15:45 | Reagovat

Moc krásně napsané. Někdy si říkám, že je škoda, že spoustu věcí, které člověk dělá nebo udělal dokáže ocenit, až když načerpá spoustu zkušeností.  Také si říkám, že prozahálet  život by byla škoda. Je potřeba vždy se snažit být aktivní tak, jak jen to dovoluje zdravotní stav.
A proto přeji hlavně pevné zdraví, také hodně štěstí . Krásné a pohodové dny přeje Jára.

24 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 27. února 2020 v 20:59 | Reagovat

[19]: Také jsem křtěná. Staršího syna jsme nechali pokřtít jen proto, že si to přála moje tehdy velice nemocná máma. Mladší pokřtěný není...

25 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 27. února 2020 v 21:00 | Reagovat

[20]: Až přijde ta správná chvíle, zase napíšeš :-)

26 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 27. února 2020 v 21:02 | Reagovat

[21]: Mrzí mě, že jsem se nikdy nenaučila hrát na nějaký nástroj, ani noty pořádně neumím... ;-)

27 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 27. února 2020 v 21:04 | Reagovat

[22]: Děkuji. Pošli mi prosím odkaz na tvůj blog :-)

28 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 27. února 2020 v 21:05 | Reagovat

[23]: Děkuji moc :-)

29 Kitty Kitty | E-mail | Web | 27. února 2020 v 21:19 | Reagovat

[25]: Chtěla jsem napsat hned dnes, ale hospodářovi utekla Terezka do vsi. Než jsme se dočkali po víc jak hodině návratu, zatím jsem doma štěkala já. Dostala výchovnou hned mezi vraty, zatímco hospodář (viník jejího útěku) málem dostal taky, protože ji chtěl za útěk zmlátit. Svou laxností už jednoho psa pochoval :-(

30 VendyW VendyW | 27. února 2020 v 22:18 | Reagovat

[22]: teď čtu knížku od Czendlika. Hodně zajímavě pojaté povídání o víře. Říká tam, že mnoho lidem vadí církve jako instituce, což je i můj případ, ale věřit v něco ne. A že nejpevněji věřící jsou ateisté, protože věří že Bůh není. ;-)

31 Jiřina Jiřina | E-mail | 27. února 2020 v 23:18 | Reagovat

[27]:napiš kdykoli na zakova48@seznam.cz
a blog: novatrvalkadahlia.blog.cz
Dobrý večer Jiřina z N.

32 Jiřina Jiřina | E-mail | 27. února 2020 v 23:20 | Reagovat

[30]:Milá Wendy, tu knihu jsem se zájmem kdysi také četla. Pa Jiřina z N.

33 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 28. února 2020 v 7:17 | Reagovat

[29]: Hospodář by opravdu zasloužil naplácat.  Ale hlavně, že je Terezka v pořádku :-)

34 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 28. února 2020 v 7:24 | Reagovat

[30]: Mám přečtenou bibli, starý zákon. Viděla jsem spoustu filmů s náboženskou tématikou. Opravdu mi vadí instituce církve. A některé věci mi hlava nebere. Jak může farář kázat o svátosti v manželství, když sám nesmí na rodinu založit... ;-)

35 Chudobka 1970 Chudobka 1970 | Web | 28. února 2020 v 7:25 | Reagovat

[31]: Děkuji moc :-)

36 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. února 2020 v 8:33 | Reagovat

[33]: Je, v pořádku se vrátila, měla jsem velkou radost, když jsem zavolala (asi už popáté) a naše černá pružnice poskočila od vrat k tomu oknu! Ona se vrací, když "odběhne", ale ty nervy - v noci, ona je černá, potmě u silnice... :-)

37 Jiřina Jiřina | E-mail | 28. února 2020 v 9:14 | Reagovat

[29]:Milá Kitty, mám kamarádku a té pejsek často uteče ( asi nějaké ty touhy ) a pořád ho hledá po vsi.To je fajn, že tvůj pes se bez úhony vrátil.
Jiřina z N.

38 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. února 2020 v 10:52 | Reagovat

[37]: Naše je fenka, kastrovaná, není nebezpečí nějakého obtěžování od psů. Riziko je právě v pohybu kolem silnice, po které aktuálně jezdí hodně řidičů po objížďce a neznají, že se po silnici plete ve tmě černá fena. Když má obojek, tak tam má svítící žetonky s očkováním a kontakty, kdyby ji někdo odchytil a chtěl vrátit ;-)

39 Janinka Janinka | E-mail | Web | 28. února 2020 v 16:25 | Reagovat

Tak kromě jízdy na kole a četby, které opravdu moc nedám, to máme tak nějak nastejno :).

40 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 28. února 2020 v 17:26 | Reagovat

Renatko, napsala jsi to moc krásně, jsem ráda, že jsem tě mohla  poznat, zdravím :-)  :-)

41 blondýna blondýna | 28. února 2020 v 18:03 | Reagovat

Každý píše svůj životní příběh jinak ostrým hrotem, jinou barvou inkoustu, občas vloží skrytý výraz mezi řádky.
Ty jsi svou knihu nezačala nejlepším startem, ale naučila jsi se vybalancovat, naladit a potěšit a já ti to od srdce přeji.
Mám tě moc ráda. :-)

42 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. února 2020 v 0:23 | Reagovat

[36]: To ti Kitty vůbec nezávidím. My naši činčilu Berušku alis potvoru honíme tak maximálně po bytě. Ona je z toho pak taková vyhukaná a my šťastní, že je zpátky v kleci... :-D

43 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. února 2020 v 0:23 | Reagovat

[39]: To je špica Jani :-D

44 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. února 2020 v 0:25 | Reagovat

[40]: Děkuji ti Evi. Ráda nakukuju na tvůj blog :-)

45 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. února 2020 v 0:27 | Reagovat

[41]: Taky tě mám moc ráda Simčo :-) Už hooodně dlouho :-)

46 slunecnyden slunecnyden | Web | 1. března 2020 v 21:02 | Reagovat

Krásné... mám to podobně. I když místo kola jsou to výlety do přírody. Krásné, hřejivé čtení, chudobko. A myslím, že nejsi chudobka, ale spíš ta sedmikráska .-

47 Mirijam Mirijam | Web | 1. března 2020 v 22:22 | Reagovat

Páni! Nádherné desatero! A hned je vidět, co tě drží nad vodou!!! :-)

48 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 2. března 2020 v 14:14 | Reagovat

Renatko, moc krásně napsáno. :-)

49 Nikky Nikky | E-mail | Web | 2. března 2020 v 19:55 | Reagovat

Prekrásne desatoro :-) S väčšinou bodov to mám presne tak isto, hlavne rodina, hudba, čítanie a písanie :-) Ale aj prvé dva :-) Snažím sa byť takým človekom, akého by som si priala stretnúť. Snáď sa mi to aj celkom darí.

50 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 2. března 2020 v 22:25 | Reagovat

[46]: Děkuji :-)

51 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 2. března 2020 v 22:25 | Reagovat

[47]: Děkuji moc :-)

52 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 2. března 2020 v 22:25 | Reagovat

[48]: I tobě děkuji :-)

53 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 2. března 2020 v 22:26 | Reagovat

[49]: To je moc dobře, že jsi právě taková :-)

54 Hanka Hanka | 3. března 2020 v 23:11 | Reagovat

Reni, ty máš ale komentářů, nejsem znalec, ale mnozí blogeři nemají ani polovinu. ???  :D

55 Ježurka Ježurka | Web | 4. března 2020 v 13:52 | Reagovat

Renátko, nádhera! Je vidět, že psát umíš opravdu moc dobře. Ještě teď mne z tvého čtení mrazí, jak je to nádherně napsáno. Ty jsi ten člověk, co má hodnoty seřazeny tak, jak by to mělo být. Jsi dobrý člověk a já si tě moc vážím. :-D

56 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. března 2020 v 10:39 | Reagovat

[54]: Hani, já na to taky čučím jak puk a musím přiznat, že se mi to hodně líbí :-D

57 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. března 2020 v 10:40 | Reagovat

[55]: Milá Ježurko, pochvala od tebe pro mě moc znamemá. Děkuji ti. Mám tě ráda :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na fotografie a obrázky na tomto blogu, pokud u nich není uveden zdroj,
se vztahují veškerá autorská práva.